Napiš si Vegovi o knížku JFK - soutěž
Kalendářní rok se chýlí ke konci a weby JFK-fans a MZ-fans tradičně přichází s vánoční soutěží.
Jedenáctého prosince před patnácti lety vyšel dvaadvacátý díl série Agent JFK s názvem Vincent Vega napsaný Miroslavem Žambochem. Nejenže si můžete zahrát právě o tuto knihu, ale pokud vyhrajete, Vincent přinese do vaší knihovny i vámi vybraný titul ze série JFK (nebo X-Hawk).
Jmenuji se Hornbull - povídka
Příběh je časově zasazen mezi díly Agent JFK 36 (Horká půda) a JFK 37 (Město mrtvých I).
Dobrodružná, lehce mysteriózní povídka vykresluje složitou Kovářovu situaci s firmou Durand a spol. v New Orleans. JFK a Hornbull musí obstát v těžké zkoušce s novým, rozpínajícím se zločineckým gangem ve městě.
Povídku lze i stáhnout (zip) ve formátech Word, PDF, Epub a Mobi: Jmenuji-se-Hornbull:
Výročí Agent JFK
Před patnácti lety v listopadu 2009 vyšel Agent JFK 21: Budiž vám měsíc lehký od spisovatele Josefa Pecinovského, autora sci-fi románů, povídek, ale i westernů. Josef Pecinovský je držitel Ceny Karla Čapka, nebo Ceny Akademie sci-fi, fantasy a hororu. Mezi jeho díla patří knihy ze série Plástev, Areston, nebo Kroniky nové Země.
Další kulaté výročí, tentokrát desetileté má v listopadu čtyřiatřicátý díl Agenta JFK: Bez naděje od Julie Novákové, pětinásobné držitelky ceny Aeronautilus. Na kontě má tři skvělé romány série Blíženci (Prstenec prozření, Elysium, Hvězdoměnci) a spoustu povídek. Publikuje i v anglickém jazyce.
AGENT JFK 42 - recenze na FantasyPlanet
Internetový magazín FantasyPlanet zveřejnil recenzi na Lebku černého démona Františky Vrbenské:
Františka Vrbenská, byť je skalní fanynkou série JFK, do ní přispěla pouze jednou, a to dílem Naganty a vlčí máky. Nyní se vrací s novým dobrodružstvím, jehož pořadové číslo je s hodné s číslem odpovědi na otázku života, vesmíru a vůbec. Jaký tedy je příběh s pořadovým číslem 42?
Lebka Černého démona (Agent JFK 42) - ukázka
I. UŽIJTE SI ÚTOK NA HRAD
1. Černé slunce
„ – - – - – !!!“
Kdyby Josefu Selicharovi nevyřadili hlasivky už v kobkách, řval by tak, až by mu praskly ušní bubínky. Před chvílí mu echtovním starogermánským žabikuchem přerušili nervové dráhy v podpaždí a ve slabinách. Pak hrotem téže zbraně zajeli mezi krční obratle a zneutralizovali míchu. Jedna, nebo druhá operace byla vlastně nadbytečná, uvážil Selichar, ale dělalo to dojem. Dva pohůnci v černých uniformách srovnali nahé, hubené tělo vězně do polohy skrčence, pěkně na bok. Vyjímal se uprostřed velkého kruhového prostoru pod úrovní podlahy jako pečínka pro anorektika.