Popkulturní odkazy v JFK05

První díl od hostujícho autora byl skvělým přírustkem do série příběhů agenta JFK, otázkou ale je, jak se Tomáš Němec dokázal vypořádat s popkulturními odkazy? Přece jenom jde o významný znak série a není úplně lehké navazovat na odkazově bohatý 4. díl. Naštěstí to Tomáš Němec zvládl stejně dobře jako příběh samotný.

Co se popkukulturních odkazů týče, je tento díl opravdu umělecký. A světe div se, jedním z hlavních uměleckých odvětví, kterého se odkazy Tomáše Němce týkají, je malířství. Zvlášt to překvapí v díle, který se odehrává v tak drsném světě. Možná, že literární kariéra je pro šéfredaktroa Pevnosti jenom vedlejšák a ve skutečnosti si po nocích hraje s barvičkami a paletou...

Už na začátku připodobňuje cestování psím spřežením k honu přízraků od Hieronyma Bosche, středověkého malíře, který se vyžíval v kreslení nadpřirozených potvor, hříšníků a dalších okultních jevů a nakonec byl dokonce církví označen za kacíře. Nevím, jak vy, ale já bych možná takový výlet raději vynechal.
Druhý malíř, kterého můžete najít mezi postavami pátého dílu, je kupodivu Korbmann, který vede výše zmíněné psí spřežení sněhovou vánicí. Karl Korbmann je podstatně mladší a podstatně méně známější německý umělec. Když už jsme u těch jmen, která parkticky všechny pochází z německého jazykového okruhu, nenapadá vás nějaký racionální důvod, proč právě pan Němec vybral tento jazyk?
Poslední malíř se vyskytuje taky hned na začátku knihy a jeho jméno nese záhadně zmizelý agent EF, Max Scharf. To je sice žijící americký expresionista/impresionista, ale německé kořeny jeho jméno taky nezapře. Přejděme teď k další oblasti umění, která by, alespoň oficiálně, měla být autorovi bližší. Tím mám na mysli literaturu. Nejvýraznější a nejzájímavější je takový popkulturní minisouboj mezi sériemi JFK a Mark Stone. Agent Pierre Young totiž čte jeden díl Stonea, Jablka z Beltamoru napsané nějakým Procházkou. JFK, věrný své sérii, označí Stonea za brak a Young zase označí Procházkův díl Stonea jako výsměch pravověrným fanouškům.
Velmi povedený odkaz, který je navíc velmi vtipný klobouk dolů. V reálu to ale s tím konkurenčním bojem mezi sériemi tak ostré nejspíš nebude, protože půlka autorů JFK má na svém kontě i nějaký ten díl Stonea. Navíc právě účast na Stoneovské série dala vzniknout myšlence ryze české sci-fi série. Dalším literárním odkazem můžou být lovci mamutů, podle známé, stejnojmenné knihy od Eduarda Štorcha nebo postava diktátora Waltera Součka, odkazující na jednoho z guru české sci-fi, Ludvíka Součka.
Kvantitativně nejbohatším zdrojem popkulturních odkazů bývá většinou film a pátý díl to jenom potvrzuje. Kapitola z názvem 40 tisíc dní poté odkazuje na britské zombie filmy 28 dní poté a 28 týdnů poté, popřípadě na katastrofický film Den poté, jenž natočil známý režisér filmů Roland Emerich, což je zároveň jméno jedné z vedeljších postav Chladné hry. Praagský mafiánský boss Bruno Lebovský zase může odkazovat na film Big Lebowski.Další vedlejší postava, Otto Hilke, má jméno německého herce. Stejně tak mutantka Maura mohla získat své jméno po španělské herečce Carmen Maura, kterou jste mohli v nedávné době vidět například ve filmu Volver Pedra Almodóvara.
Jméno dalšího mutanta, Kmorr, mi zase připomíná jednu značku zabývající se potravinářstvím, firmu Knorr. Co se týká potravin, tak je tu ještě jeden odkaz. Dr. Oetker, který pomáhá výše zmíněnému mutantu Kmorrovi, by mu s největší pravděpodobností taky uvařil vynikající instantní pudnik značky stejného jména. Abychom mohli ukončit mutanty, musíme ještě objasnit dvě věci, a to jejich krycí jména. Darja Messnerová si příjmení vypůjčila od známého rakouského horolezce Reinholda Messnera. Viktor Benedikt je poněkud složitější a zajímavější. Leccos může napovědět následující titulek z bleskovek.sk:“ Malý Viktor, ktorého požehnal pápež Benedikt sa uzdravil“. Zvláštní je, že JFK označí mutantovy pohůnky jako benediktíny, což je i název nejstaršího církevního řeholního řádu.
Teď už jenom několik zbytků, které se mi do žádné kategorie použité výše nepodařilo vměstnat. Helmut Linde má jméno jednoho málo významného matematika, Wyena je zase obyčejné městečkov Austrálii a Ňufík (ten pes alergický na interdimenzionální přesuny, který JFK málem sežral) je zase jméno typicky používané pro králíčky, kočičky a malé pejsky. Zmíněná je i známá německá metalová kapela Rammstein. David Budač je zase členem HC Benátky nad Jizerou, a tak se musím ptát, jestli Tomáš opravdu fandí jenom Teplicím nebo má i nějaký hokejový vedlejšák?
Poslední zmínka nemůže patřit nikomu jinému než Quentinu Tarantinovi. Je celkem zvláštní popisovat Vincenta Vega jako „gangstera jak vystřihnutého z Tarantinových filmů“.

kategorie: