MIROSLAV ŽAMBOCH: zakladatel série, autor spousty dílů série Agent JFK (JFK 01, 03, 06, 07, 13, 14, 22, 28, 37, 38)

Co pro mě znamená JFK? JFK jsou pro mě ty nejpříběhovatější příběhy, kdy máš k dispozici paklík karet, s nímž musíš hrát. Sem tam si nějakou kartu můžeš přimalovat, ale pořád musí patřit do dané herní sady. Představuje pro mě spoustu radosti, kterou jsem při psaní zažil a současně i spoustu starostí, kdy jsem se snažil, aby ty příběhy byly co nejlepší. Ono to možná na první pohled nevypadá, ale já jim věnoval spoustu práce a přípravy. Plavil jsem se po Mississippi, hledal její přítoky, probíjel se bažinami. Stal jsem se konstruktérem chemických zbraní, také tím, který se snaží přežít jejich útok; konstruoval jsem vzducholodi, řídil je, probíjel se s katanou v ruce technologickým podzemím a dělal spoustu dalších věcí, na které bych potřeboval desítky životů.

 A k tomu jsem si ještě lámal hlavu na tím, jak navázat na příběhové linky ostatních. To občas bylo zatraceně těžké.

A jsem moc rád, že tohle spisovatelské hřiště některý umožnilo si hrát, jiným si vyzkoušet řemeslo, dalším zase se v psaní najít.

A celkově: Jsem rád, že se potvrdilo, že příběhy, kde ti správní, ti, kterým já dokážu fandit, bojují proti těm špatným, mají stále smysl. Že v nás (čtenářích JFK a autorech JFK) pořád zůstává cit pro spravedlnost. 

Říkal jsi dvacet let? Ach jo. Ó jé! Život je skvělý! Svůj svět si musíme zasloužit!

TOMÁŠ NĚMEC: JFK 05, JFK 12

První publikovanou knihu. Sice se z obálky okamžitě sloupalo lamino a v textu chyběla stránka, kde se měnilo jméno hlavního hrdiny (JFK rozehrál tuhle chladnou hru pod ultrapřísným alias), ale sere pes. Měl jsem takovou radost, že jsem si jí jel koupit do Kralup, aniž bych tušil, že odtamtud už nikdy neodjedu. „Agent JFK“ je prostě enigma. Takže díky, Kene Woode a Koniáši, za všechny ty rozladěné klavíry, taxikaření s policajty, podpálené hotelové pokoje… a taky za tuhle příležitost. Stal jsem se stínem dvou legend, a to je cool.

PETR SCHINK: JFK 08

Psát do série JFK pro mě ve své době znamenalo hodně. Určitě jsem to tehdy bral jako vstupenku do světa velkých spisovatelských kluků, zároveň to byl ovšem závazek moc jim to nepokazit. Doufám, že jsem obstál. I když je to už hezkých pár let a vývoj série JFK nijak aktivně nesleduju, věřím, že i nadále dělá svým čtenářům radost a přináší jim napětí, úžas a vzrušení, ať už svůj sešitek nosí v torně rytíře, kapse skafandru nebo proklatě nízko u pasu. Či snad v biologické chlopni pod rozmnožovacím chapadlem.

FRANTIŠKA VRBENSKÁ: JFK 18, JFK 42

Ze všeho nejdříve důkaz, že čeští spisovatelé dokážou vytvořit akční SF cyklus s charismatickými postavami a přitažlivým světem (vlastně světy :-D ), který se nejen vyrovná zahraničním knižním seriálům tohoto typu, ale pestrostí, nápaditostí a zejména literární úrovní je překoná.

Za druhé návrat ke klasickým dobrodružným příběhům, jejich revitalizaci a ozvláštnění.

V neposlední řadě potom několik tvůrčích příležitostí (dva romány a dvě povídky), za které jsem velmi vděčná.

Řadu skvělých knížek, které jsem si jako čtenářka nesmírně užila - a na další se těším!

A nakonec to možná nejdůležitější: vstup do kolektivu příznivců fenoménu JFK a seznámení se s úžasnými lidmi :-)

VLADIMÍR ŠLECHTA: JFK 26

Agent JFK, konkrétně můj příspěvek s názvem „Pár kapek krve“, pro mne byl experimentem. Chtěl jsem si něco vyzkoušet. Chtěl jsem zjistit, jak by to dopadlo, kdybych propasíroval svoji vlastní sérii Pohraničí přes Wellsovské paralelní světy. Výsledek nebyl úplně uspokojující. Příznivci série Pohraničí byli rozpačití a fanoušci JFK svého času vyhlásili dvacátý šestý díl za suverénně nejhorší z celé série. Ale i o toto prvenství jsem posléze přišel.

Po dlouhá léta pro mě byla účast v sérii JFK slepou uličkou. Zkušeností, sice negativní, ale pořád zkušeností. Experimentem, který jsem nechtěl opakovat - ale zopakoval jsem si ho v „Hrdinech českých zemí“, které sestavil Jan Kotouč.

Vše zlé je však k něčemu dobré, že ano. Když se mi po 10ti letech vrátila autorská práva, vzal jsem původní text „Pár kapek krve“ a upravil ho. Zcela a bez náhrady jsem z něj vyškrtal postavu Johna Francise Kováře. Vyházel jsem paralelní světy a zbytek jsem nechal tak, jak byl. Text se úpravou ani příliš nezkrátil. K tomu jsem připsal druhou část, protože „Pár kapek krve“ mělo otevřený konec a následným textem jsem příběh uzavřel. Knížka vyšla loni před vánoci pod názvem „Pár kapek zamrzlého času“. Všechno tedy dobře dopadlo, alespoň pro čtenáře série Pohraničí.

PETR VYORAL: výtvarník, ilustrátor, autor ilustrací obálek od roku 2008

Pro mě je od začátku tato série svět, který předkládá pestrou paletu témat jak příběhově, tak charakterově a díky tomu je pro mě každá obálka nová výzva. Každý autor nabízí nový pohled a já se pokouším naladit a zobrazit společně vizi nového okna do světa JFK.

JAN KOTOUČ: JFK 31

Nevím, jestli Agent JFK probudil moji lásku k alternativní historii, ale rozhodně ji ve velkém rozdmýchal a udržoval ten oheň při životě. Autoři fantastiky se rádi ptají "co by kdyby?" a JFK je ultimátní zosobnění téhle otázky. Na psaní Agenta Kováře vzpomínám moc rád. Málokde jsem se mohl tak skvěle vyblbnout, jako u něj!

PETR TOTEK: JFK 32, JFK 40, provozovatel a správce fanouškovských webů MZ-fans a JFK-fans

Pro mě série Agent JFK znamená kus života.

Když začínal zaznamenal jsem ho v jedné velké trafice, ale myslel jsem si, že je to jen další sešitová série nějakých detektivek, kterých tehdy bylo plno.

Jenže pak jsem zjistil o co jde a už jsem se v tom vezl. Nejdřív naprogramování webových stránek, které se rozvíjely doplňovaly a upravovaly, až o pár let později přešly do profesionálního redakčního systému. Ve "zlaté éře" série jsme na stránkách vymýšleli soutěže, komiksy, fandovské povídky, komiksové stripy, které tu a tam byly i vtipné a spoustu dalšího. Něco se dařilo lépe, něco hůře.

Taky mě v jednu chvíli napadlo, co asi dělají postavy, jako Vincent Vega, Frank Boorman nebo Andrea de Villefort když zrovna nejsou s hlavní postavou série Johnem F. Kovářem a tím jsem se dostal ke psaní povídek a posléze i nějakých těch knih série.

No a čtení, samozřejmě. Všechno jsem to přečetl.

VÁCLAVA MOLCAROVÁ: JFK 36

Agent JFK byl pro mě jedno velké dobrodružství.

A odvaha - Mirka Žambocha, že mi díl svěřil, i moje vlastní, že jsem do toho šla. Protnula jsem skutečný příběh první cesty vnitrozemím Austrálie s příběhem Johna Kováře a celý děj už navždy zůstane součástí mého života.

LIBOR MACHALA: JFK 35, JFK 39, správce fanouškovského webu JFK-fans

Agent JFK mi splnil sen fanouška, toužícího se stát součástí projektu, který obdivuje, kterému fandí.

Možná už největší slávu Johna F.Kováře odnesl čas, jeho tvář ošlehal prach mnoha světů, výstroj i výzbroj působí na první pohled opotřebovaně, ale na mě z něj stále sálá vnitřní síla. Síla dobrých příběhů. JFK mě baví číst i psát.