jfk-fans

Vlado Ríša se narodil roku 1949 na Slovensku v Rožňavě, ale většinu života prožil v Čechách. Roku 1973 ukončil v Praze studium na VŠCHT (obor anorganická chemie) a na škole působil do roku 1974 jako odborný asistent. V letech 1975 až 1987 pracoval v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži jako vědecký pracovník výroby a výzkumu radiofarmak a současně učil na střední škole. Od roku 1987 od roku 1990 se věnoval postgraduálnímu studiu pedagogiky a psychologie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde opět pracoval jako odborný asistent. Roku 1987 vydal odbornou vysokoškolskou učebnici Teorie a metodika ochrany proti zbraním hromadného ničení.
V roce 1990 založil Vlado Ríša nakladatelství Golem Ríša zaměřené na vydávání sci-fi a fantasy literatury a od roku 1991 je zaměstnán v nakladatelství Mladá fronta, nejprve jako redaktor a od roku 1993 jako šéfredaktor časopisu Ikarie (v letech 1992-1994 byl dokonce ředitelem vydavatelství).
Vlado Ríša debutoval roku 1982 povídkou Světlé koridory, vydanou v časopise Technický týdeník. Svůj první fantasy román Gooka a dračí lidé napsal roku 1991 společně s Evou Hauserovou a Ondřejem Neffem a vydal pod pseudonymem Richard D. Evans. V současnosti je kromě čtrnácti povídek vydaných jen časopisecky nebo v různých antologiích autorem zatím patnácti knih , z nichž velká část je vydána pod pseudonymem. Kromě toho působí jako překladatel z ruštiny, je editorem několika antologií fantasy a sci-fi povídek a pravidelně se jako porotce zúčastňuje vrcholného setkání českých a slovenských fanoušků science-fiction, fantasy a hororu Parcon (je jedním z pěti Parcoránů, což jsou lidé, kteří se zúčastnili všech Parconů). Zúčastňuje se i mnoha dalších akcí (povídání o Ikarii, autorská čtení a tak podobně). Vlado Ríša je rozvedený a má jednoho syna Jakuba (narozen 1987). (zdroj: Wikipedie)

Jak a proč číst v mobilu? Mobil je malý a skladný a můžete jej mít stále sebou, můžete ho vzít do autobusu, vlaku či do čekárny lékaře, a všude tam můžete mít stále sebou třeba svou oblíbenou knihu, přečíst si článek, či zkusit nějakou povídku od začínajícího autora. Velkou předností je i fakt, že do tak malé krabičky se vleze obrovské množství informací.
Jak to udělat aby jste měli stále co číst se pokusím nastínit v následujících řádcích. Předem upozorňuji, že se jedná o text snažící se přiblížit problematiku laikům. Záměrně tedy opomíjím telefony s operačním systémem a taky spoustu technických specifikací je podáno značně zjednodušeně. Na druhou stranu, alespoň nějaké technické povědomí o mobilu a počítači mít čtenář musí. Pro začátek postačí vědět co je to mobil a počítač, a že tyhle dvě věci se dají nějak propojit. Pak také neuškodí vědět co je to datový kabel popřípadě bluetooth.
Texty a vůbec čtení informací v mobilu není v současných modelech mobilních telefonů střední a vyšší třídy žádný velký problém. Pokud vlastníte mobil s velikostí displaye 240x320 bodů máte dostatečné rozlišení pro čtení knih i jiných textů v mobilu. Je samozřejmě možné použít i nižší rozlišení, ale nebudete si přece kazit oči víc než je nutné, ne?
Mluvit tedy budeme převážně o telefonech značky Nokia, SonyEricsson, LG a Motorola (vyjímečně). Značku Samsung jsem vynechal záměrně. Je to proto, že Samsungy mívají „zamčenou“ javu, a žádný jednoduchý způsob jak si tím poradit není.

I v jiných dimenzích probíhá první světová válka a pašeráci se ji neštítí využít ke svým účelům. John Francis Kovář společně s dalším agentem, leteckým kouzelníkem Vincentem Vegou se setkávají na bojišti s legendárním anglickým pilotem kapitánem Bigglesworthem, zvaným Biggles, a jeho milovanými "velbloudími" stíhačkami. Centrála po nich chce likvidaci pašeráků, a oni to pojmou, jako vždy, po svém. Vzdušné souboje, synchronizované kulomety, pístové motory a všudypřítomná smrt... To je další mise agenta známého spíše pod iniciálami JFK. (anotace)

Tak už se nám to blíží. Pašeráci v oblacích by měli (podle stránek nakladatelství Triton) vyjít 30.11.1999. No ať je to jakkoliv kniha by měla vyjít začátkem příštího týdne. No, uvidíme. :-)

Před námi je ale ještě spousta dalších dílů ...

Renegát (JFK 17)

Tomáš Bartoš

Tak další díl popkulturních odkazů je tady. Vzhledem k tomu, že plán se musí plnit přinejmenším na 100%, tak od minulého dílu neuplynul měsíc, jak bych si přál já, ale mnohem méně, jak si přál GOD našeho (napsal bych našeho/vašeho, ale to je už trošku ohrané) serveru.

 No hned víceméně popřu, co jsem minule říkal, neboť JFK2, ač od JWP, zrovna odkazy nehýří. No teda alespoň takovými, které jsem nalezl a shledal zajímavými. Na druhou stranu je určitě zajímavé porovnat přístup Otců zakladatelů k popkulturním odkazům.

Bez předchozího varování se nad stolem zhmotnila holografická projekce Bronca. Podle aerodynamického tvaru byl planetolet dokonce schopen vstoupit do atmosféry a v případě nutnosti přistát. JFK se bez velkého zájmu probíral jeho technickými daty. U původně civilních strojů to byl jeden z bezpečnostních požadavků.

Na okraji virtuálního komunikačního rozhraní opět zahlédl pohyb, najednou na něj poblikával datový soubor. Někdo mu ho musel podstrčit. Kdo, bude pátrat až později, teď ho bez velkého váhání otevřel.

"A co loď Grutny? Kurýrní speciál?" řekl nahlas, poté co se seznámil s obsahem.

  Jeho vr rozhraní samostatně vystřídalo business jet Bronco za jmenovanou loď. Kovář jen s obtížemi udržel kamennou tvář. Jak předchozí kosmické plavidlo vypadalo úhledně, moderně, udržovaně, tohle ze všeho nejvíc připomínalo vrak vznášející se ve vesmíru. Množství antén, některé kusy trupu držely na zprohýbaných nosnících, povrch toroidního potrubí zabírajícího tři čtvrtiny celku byl poznamenán četnými srážkami s mikrometeority a vesmírným prachem.

"To je ale loď z první poloviny války, totálně zastaralá," řekl Matrix a podíval se na JFK, jako by se zbláznil.

"Se starým ještě štěpným pohonem," doplnila pohrdlivě kapitánka Fridman.

Byla to v osmdesátých letech zvláštní autorská generace. Hovořilo se o ní jako o „zlaté“ a později jako o „ztracené“. Změna politického, společenského a kulturního klimatu literatuře podepsané jmény jako Vilmy Kadlečková, Jan Hlavička, Ivan Kmínek, František Novotný, Jiří W. Procházka či Jan Poláček zkrátka nepřála. Až nyní, po více než deseti letech, se tito autoři vracejí a snaží se navázat na kdysi slibně rozjeté kariéry. Také Josef Pecinovský je jedním z nich…

Všem kdo znají dílo otce JWP je asi jasné, že tenhle pán bude v moji sérii hlavním cílem, protože v jeho dílech se to odkazy jen hemží. Ale jak je na tom otec MŽ? Minimálně v Pašerákovi mu víc než zdatně konkuruje...

Vemu to hezky pořadě podle pořadí v jakém se daná část vyskytla, většinou uvádím i čísla stránek, kde se odkaz vyskytl a citace z JFK jsou psány kurzivou.

Karolina Francová (roz. Tobišková), narozena 1974, žije v Liberci. Pracuje jako právnička, tč. na mateřské dovolené. Kromě psaní ji zajímá hlavně literatura a film. S prvními pokusy něco napsat začala před váce než deseti lety.
První povídka jí vyšla v roce 1999 v Ikarii (Vražda) ještě pod rodným jménem Tobišková. V Ikarii pak publikovala ještě jednu povídku v roce 2001 (Sídliště) a poslední povídka s názvem Poznej sám sebe byla uveřejněna v roce 2002 v antologii 2101: Česká odysea. Brzy se ale začala orientovat na delší práce a v současnosti již povídky téměř nepíše. První román Algar tarch vyšel v roce 2001 v nakladatelství Straky na vrbě. Po té v roce 2002 následovalo ocenění Mlokem v CKČ za román Život je rafinované peklo, který vyšel ve Sbírce vítězných prací Ceny Karla Čapka MLOK 2002 tentýž rok. V roce 2003 publikovala již v nakladatelství Triton román Arien a v roce 2004 jí byla udělena cena Trifid v literární soutěži vyhlášené tímto nakladatelstvím za román Kaynova doba. V minulém roce ji vyšel román Zrádce a letos se zařadila jako první autorka do série JFK.

Ve dnech 22. až 24. 8 2008 se v Plzni bude konat PARCON 2008 - díky v tuto chvíli potvrzené účasti takových tvůrců, jako jsou malíř Edward Miller, spisovatelé a editoři Ian R. MacLeod, Hal Duncan, Jeff VanderMeer a jeho žena Ann, se z něj stává jedinečná událost. Budou je doplňovat osobnosti, které se významně zasloužily o zprostředkování jejich děl českým fanouškům, především Martin Šust, který vede edici New Weird nakladatelství Laser-books, překladatelé Milan Žáček a Richard Podaný, nakladatel Tomáš Jirkovský a malíř a grafik Dominik Petr.