Popkulturní odkazy v JFK04

Po poměrně dlouhé odmlce se vracím zpět k sérii článku o popkulturních odkazech a na řadě je díl čvrtý, který je jimi přímo nabitý. Taky jsem ho bral poměrně pečlivě, protože odkazy z prvního dílu od JWP, nebyly z mé strany, kvůli ztrátě některých poznámek, příliš povedené. A tak mám co napravovat.

Už samotný název dílu lze brát jako odkaz na elitní jednotku perské armády z dob řecko-perských válek, nazývanou Nesmrtelní, které jste mohli vidět třeba ve filmu nebo komiksu 300. Tato elitní garda totiž měla v zásobě vždy dost čekatelů, kteří ochotně zaplnili místa svých padlých druhů a tak jejich počet pořád zůstaval stejný. Procházkovi hlinění válečníci tak rozhodně odpovídají svému názvu mnohem víc než jejich historické protějšky.
Když už jsme u hliněných válečníků, tak rabbiho Golem si v lecčems zadá s Asimovými roboty. Golem má totiž určité bezepečnostní pojistku, kterou rabbi nazývá prvním zákonem existence. "Někteří si budou přát, abys v jejich jménu ničil, zabíjel... Ale k tomu jsi nebyl stvořen, Goleme! Můžeš se jen bránit! Toliko a pouze bránit! Pamatuj, Goleme - to jest první zákon tvé existence!". Je to o to vtipnější, že jak rabbi, tak i Isaac Asimov jsou židé. Zvláštní, že zrovna židé vždycky myslí na bezpeční pojistku, aby se jim jejich výtvory nevymkly z rukou.

Samozřejmě si neodpustím ani nějaké ty možné inspirace ohledně postav čtvrtého dílu. Hned na začátku se objeví Rudolf II., komoří Lang a maršálek Basta. Jde sice o historické postavy, ale JWP se mnohem víc než v historii nesporně inspiroval klasickou českou pohádkou Císařův Pekař. Prostě si nemůžu pomoct ale i v naši sérii jsem viděl Rudolfa II. tak, jak ho ztvárnil Jan Werich.
Mezi čínskými vědci s kterými JFK bádá v hrobce lze taky nalézt některé historické osobnosti. Wu-chen byl ve 13.století známým čínským umělcem, Lu Pu-wej a Jing Čeng jsou historické osobnosti státu Čchin. Že se nejedná o náhodu svědčí i fakt, že Lu Pu-wej pomohl ve 3. století našeho letopočtu dosadit na trůn Jing-Čengova otce, který se také jmenuje jako jedna postava – C'-čchu. Meng Tchien byl generál a sjednotitel číny, který který odrazil Huny a tím je nasměroval k nám do Evropy. Čchen Šeng zase vedl lidové povstání proti Meng Tchienovému nástupci. Tolik k číňanům. Mezi obránci Konstantinopole lze taky najít několik zajímavých postav.
Jeden obránců, Al-Rašíd, dostal jméno po jednom letišti poblíž íráckého Bagdádu nebo po jedné z postav z pohádek tisíce a jedné noci. Dalším známým Arabem, který se propašoval do naší série je Abd al-Rahman. V 10. století našeho letopočtu se stal dědičným vládcem arabského Španělska a o pár let později se stal Cordóbským kálifem, zakladatelem Umajovské dynastie. Podle mnohých jde o vůbec největšího vládce této dynastie.
Jméno Saladin je vám pravděpodobně velmi dobře známo, ale pro pořádek se zmíním i o něm. Jde o velkého muslimského vojevůdce a později i sultána z konce 12.století, který rozvrátil křížácké státy v Palestině a dobyl Jeruzalém, čímž vyvolal slavnou třetí křížovou výpravu, vedenou Richardem Lví srdce. Saladin dokázal Jeruzálem uhájit, ale brzy si uvědomil, že nemá dost prostředků na to, aby mohl s křižáky vést dlouhodobou válku a tak s nimi uzavřel mírovou dohodu, která umožňovala křesťanům přístup do Svatého města, ale křižáci si v Palestině zachovali jenom zlomek své předsaladinovské moci. Saladin se ale také choval jako pravý rytíř a tak si vydobyl uznání nejen u muslimů, ale i křesťanů. Pro ty, které toto období zajímá, ale nemají chuť číst odbornou literaturu můžu doporučit série článků o křižácích od Vladimíra Šlechty v Pevnosti. Pro koho by byly i ty náročné je tu pořád dost dobrý film Království Nebeské, zvláště v prodloužené verzi. Mustafa Kemal je postava z podstatně mladší doby a to z počátku 20.století. Byl to turecký vojevůdce během první světové války, který využil popularitu získanou svými vojenskými úspěchy k svrhnutí sultána a nastolení republiky, jejímž prvním prezidentem se potom stal.
Dost již bylo historie, přejdu teď na ty jediné pravé popkulturní odkazy, přičemž hlavní studnicí pro ně jsou filmy. Tak hned na začátku se rabbi brání Hawkovým stalkerům svou holí, přeměněnou v žlutě zářící svazek světla, který nemá daleko k lightsaberu ze světelných válek. U zbraní ještě chvilku zůstaneme, protože JFK dostane do rukou zbraň od pověstného okinawského mečíře Hattori Hanza. O takovou zbraň bych se nejspíš taky dobře staral, protože byl to meč Hattori Hanza, kterým do věčných lovišť poslala Billa v podání Davida Carradinea Uma Thurman. Komu to pořád není jasné pak shlédněte skvělý film Kill Bill od Quentina Tarantina. Ten si ho ale taky vytáhl s historie, protože Hattori Hanzo byl slavným samurajem éry Sengoku, přesněji z konce 16.století. Tak jsem zase porušil své slovo. Ale teď to myslím opravdu upřímně – konec z historií v tomto článku. Ale zpět k Tarantinovi a Kill Billovi, který se ve čtyřce objevil ještě jednou. JFK a spol jsou totiž pronásledování šesticí vrtulníků Mi-24 v inovované verzi „Grill Bill“. Nepřipomíná vám to něco? Nejsem jsem sice žádný odborník na vrtulníky, ale žádnou takovou verzi Mi-24 jsem na internetu nenašel. Místo toho na mě vyhledávač vyplivl nějaký song Indyho a Witche, který se jmenuje operace Grill Bill. Nevím jak vy, ale podle mě se otec zakladatel rozhodně spíš inspiroval Tarantinovým filmem než rapem.
Během boje se stalkery se objeví ještě jedna scéna, kterou můžeme považovat za popkulturní odkaz. A to když rabbi zlikviduje jednoho stalkera šikmým sekem přes trup a jeho Vrchní polovina těla se svezla po šikmé hraně a s tupým žuchnutím dopadla na podlahu vykládanou italským mramorem. Poněkud zvláštní způsob smrti. Šlo sice o neuvěřitelnou náhodu, ale zrovna těsně předetím než jsem pročítal čtyřku kvůli odkazům jsem viděl film Underworld na jehož konci zemře jeden se záporáků přesně stejným způsobem. Skvělá scéna, která se mi vryla do paměti, možná nejenom mně.
Hned několikanásobným popkulturním odkazem může být následující pasáž: "Tak co, chlapi, chcete snad žít věčně?" zařval Kovář a vyřítil se z rozevřené brány. Stejné zvolání můžete slyšet před akcí ve filmu Hvězdná pěchota nebo při útěku z hadí věže v kultovním Barbaru Conanovi.
Dojde ale i na filmy slovanské a to ruského Mrazíka, na kterého JWP odkazuje takto: Boorman omluvné zvedl ruku: "Už mlčím," pronesl jako ruský mužik před rozdurděnou ženštinou. "Už mlčím." A hned dvojici českých filmový legend, Knoflíkáře: Poslední jmenovaný sice nepochopil poslední poznámku, ale raději po tom nepátral. A nic neřešil. A Dědictví aneb kurvahošigutuntag: Plnokrevný aldebaranský hřebec,“A co vůbec žere, potvora?“ stejnou otázku totiž pokládá malá teta, která ale není jeho tetou, Bohušovi potom, co domů na vesnický statek přivede pštrosa. Jen pro úplnost doplním i jeho odpověď:“ Nebojte sa teta, vás ne“. To by nejspíš X-Hawk o svém hřebci s hvězdy Aldebaran Kováři říct nemohl.
Tolik k filmům. Poslední oblastí ze které jsem vypáčil několik popkulturních odkazů z literatury. Začneme hned knihou knih, Biblí. Klasický citát „Prach jsi a v prach se obrátíš“ nabývá v kontextu s hliněnými válečníky zcela nový rozměr. Pak je tady dvojnásobný odkaz v jediné větě na Ondřeje Neffa: "Ale nic... Pojďme k jádru pudla. Tam kde je zakopaný pro nás neviditelný pes.“ Aby bylo všem jasno, Jádro Pudla je název Neffovy knihy a Neviditelný pes je zase server u jehož zrod Neff stál. Do lidové slovesnosti zase patří množství parafrází známých přísloví v následujícím úryvku: JFK stál na vyvýšenině necelé čtyři kilometry od epicentra bojů. Byl to největší požár - i bitva - v této úrodné kotlině za celé stovky let. "Ještě že nejsme sněhuláci, co?" ozval se zpocený, popílkem pokrytý Frank Boorman. "Odkdy jsou sněhuláci černí?" optal se Kovář. "Fakt vtipný." pleskl Boorman Kováře po přilbě, jako když táta napomíná syna, že kouření je sice špatné, ale pak si sám zapálí. "Já jen, jestli nemáme problém. Za pár hodin tenhle oheň zachvátí celé tvé Čechy. Čechy krásné, Čechy mé, Čechy progrilované." "Čekáme." "Dočkej času jako husa klasu. Trpělivost růže přináší. Kdo si počká, ten se dočká. Připravenému štěstí přeje. Ještě nebylo tak špatně, aby nebylo ještě hůř," recitoval Boorman. "Mrtvý kyborg, dobrý kyborg, zapomněl jsi," doplnil jej Kovář
Opravdu nevídaným kouskem je ale následující úryvek. Totiž odkaz autora na sebe sama v takto geniální podobě je totiž opravdový unikát:"Prosím tě, víš, že rabbi se nám má zjevit až za... Do prdele," pronesla de Villefort. "Komteso, máte neuvěřitelný slovník," zavrtěla projekce židovského mága hlavou. "Proč používáte taková hrubá slova? Představte si, že by někdo musel přepisovat vaše věty do literárních příběhů." "Tak to by měl teda docela blbý, pan autor," kývla komtesa uznale. "Aspoň by ale mohl vysvětlit, proč komtesa z šestnáctého století mluví jak šlapka z jednadvacátýho, proč ovládá asijská bojová umění a moderní zbraně a proč..."
Poslední úryvek je bez komentáře, protože jde o tak profláknuté věci, že komentář ale nepotřebují. Co je ale důležité, že jsou poskládány velice vtipně. JFK se otočil, a když spatřil Villefortovou v nezvyklém bojovém úboru, obdivně hvízdl: "Víš, že vypadáš jako docela přitažlivá ženská? Teda, jen v tomhle ohozu." "Ha ha," odvětila de Villefort. "Zato ty občas vypadáš jako cvok. Třeba teď, bez ohledu na tvou nemožnou havajskou košili." Kovář seskočil z příďového můstku a klekl si na palubu: "Promiň mi, Šeherezádo! Jsem nemoderní tupec! Setni mi palici, prosím." Agentka stála se vztyčeným tubusem a pronesla hlasem, který by jí mohla závidět nejen Šeherezáda, ale i Kleopatra, Johanka z Arku nebo Margaret Thatcherová: "Povstaň, nebožáku!" pokynula paží. "Věz, že Šeherezáda ti přináší dobré věci." "A to je co?" přešel do civilu JFK. "Třeba čerstvá pizza?" "Tuto schránku máme otevřít o dvanácté. To je teď. Devět, osm, sedm..." "To je určitě bomba! Neměli bysme to nahlásit pobřežní hlídce? Třeba by připlavala prsatá blondýnka!" "Nech těch šaškáren! Tohle je fakt od rabbiho!"
Jenom by mě zajímalo jestli ta havajská košile není odkaz na detektiva Nicka Slaughtera z béčkového krimi seriálu Vražedné pobřeží. Nejvyšší čas skončit, začíná se na mě projevovat profesionální deformace...
 

kategorie: