Pohyblivé základny pro letadla - (i neobvyklé) verze letadlových lodí

1) Vzdušné nosiče letadel
A) Vzducholodě. Byly používány jako "mateřské lodě" pro dvouplošníky, které v té době již zastarávaly. Hlavními nevýhodami bylo používání vodíku (hořlavý až výbušný), velikost, relativní pomalost a zranitelnost vzducholodě, citlivost na počasí a postupné unikání plynu. Byly vyrobeny nejméně 3 kusy. USS Los Angeles, USS Akron a USS Macon.

USS Akron v letu:

Zachycení dvouplošníku na vysouvací "hrazdu" hákem:

Stíhač je vtažen do "hangáru" - do trupu lodě

V dnešních dnech zažíváme renesanci řiditelných vzducholodí, díky jejich cenným vlastnostem - není potřeba žádná upravená plocha pro "přistání", uzvednou najednou mnohem větší břemeno než moderní vrtulníky, v jejich konstrukci se používají moderní slitiny a plasty, "samozacelovací" obaly, možnost použití solárních panelů nebo vodíkových článků k napájení pohonu, v případě použití vyztužené vnější vrstvy ("obalu") a správného tvaru hlavního trupu je možné při pohybu vpřed získat i nějaký vztlak (jako letadlo) a tak ušetřit energii a zvýšit průměrnou rychlost letu.

Moderní vzducholoď:


Video té samé v letu:
http://www.youtube.com/watch?v=W3n5cUaG5fg

Odkaz na stránky o velmi zajímavých "hybridních" vzducholodích (potlačují nedostatky, udržují výhody):
http://arejug.blogspot.com/2008/11/turtle-airships-military-blimps-hybrids.html

Takové vzducholodě by bez větších problémů mohly nést bezpilotní bojové letouny jako jsou X45, X47-C, případně pár bezpilotních vrtulníků jako je "fire scout". Pokud by bylo nutné z nich používat pilotované stroje, nejvhodnější by bylo něco na způsob "goblina":

(video na 8 min): http://www.youtube.com/watch?v=bmaPnpH7CIg
(video na 2 min): http://www.youtube.com/watch?v=g46q-RUkAmc

 nebo na způsob "BEDE" BD 85 (acrostar-možná si pamatujete z filmu James Bond: Chobotnička):

hlavně kvůli skladnosti a váze.

B) Letadlo s pevným křídlem jako nosič "parazita". Většinou se jednalo o bombardér převážející jednu nebo víc stíhaček. Příklady kdy to bylo použito jsou "goblin", "F84-E", "X1" a "space ship one+white knight". Tento koncept není tak slibný, protože je omezen výdrží a zásobou paliva "mateřské lodě" a je ještě náročnější na rozměry než vzducholodě.

Goblin na "háku":

F84-E na háku:

Podle mého názoru je relativně uskutečnitelná představa "mateřské vzducholodě", která by měla co největší množství moderních prvků včetně pevného "obalu" a tvrzené struktury. Taková loď by nepotřebovala klasickou "přistávací dráhu", stačila by jí jenom přistávací hrazda, která by byla zavěšená pod "břichem" lodě, pohyblivě na dvou souběžných magnetických kolejnicích. Při "přistání" by letadlo brzdily, při vzletu by ho "roztlačily".

C) Zcela fiktivní koncept "hellicarrieru" = letadla těžšího než vzduch, zhruba ve tvaru lodě, jenom s "nadnášejícími prvky" - většinou obřími tryskami, turbínami, nebo vrtulemi po obvodu lodě. Oblíbený koncept v US komixech a Japonských anime snímcích.

2) Pozemní nosiče letadel. Opět fiktivní koncept tzv. "Landcrawlerů". Obří pohyblivý stroj používající pásy, obří kola, nebo dokonce nohy, z větší části ale vypadající a sloužící jako letadlová loď. Tento přístup (přez jeho značnou oblíbenost v některých sci-fi knihách) je spíše projevem nepromyšlenosti. Ohromný, nedostatečně pancéřovaný, pomalý s mizivou průchodností těžším terénem, velký cíl pro jakékoliv nepřátelské letadlo, nebo tank. Něco takového, jenom ještě mnohem větší:

Nebo něco podobného, jako je tohle: 

B) Přeprava v nákladních autech a transportérech, jeden dálkově ovládaný vrtulníček i s palivem, municí a náhradními díly uvnitř nákladní části vozidla. Je možné použít "stahovací" střechu pro nákladní prostor a vzlétat a přistávat s vrtulníkem "za jízdy". Pro toto zadání by byl vhodný třeba "fire scout", jehož vývoj a výrobu pozemní armáda "stopla", ale vzhledem k tomu že byl dotován nejméně jednou další složkou ozbrojených sil US, věřím že není zcela "smeten ze stolu".

fire scout v akci (video):

http://www.youtube.com/watch?v=z3CnPHAPzUs

Je samozřejmě možné použít jakýkoliv "malý" letoun/vrtulník, který je možné snadno převážet a ke vzletu se dá využít místních zpevněných komunikací...

Tento koncept (auto + letoun) není zrovna obvyklým "nosičem", protože je rozdělen na větší množství samostatných malých "nosičů"-vozidel, kdy každé vozidlo funguje samostatně, ale je dokáže pojmout pouze velmi malé množství vzdušných jednotek.

3) A nakonec jsme se dostali zpět na vodu.
A) Dnešní letadlové nosiče si určitě dovedete snadno představit. Jde v podstatě o několik různých verzí, odrážejících svými znaky technologickou a ekonomickou situaci v zemích jejich výroby. Všeobecně samozřejmě platí - čím větší, tím dražší ale zároveň tím víc letounů/vrtulníků dokáže pojmout. Ještě se dělí na "letadlové nosiče", jejichž účelem je sloužit jako letiště pro úderné stroje a "obojživelné výsadkové lodě", které slouží jako "doky", stejně jako "vrtulníkové nosiče" pro velké oddíly pěchoty, i s její technikou (tanky, bvp, výsadková vznášedla, atd.)

 

Je také vhodné zdůraznit, že dnešní lodě využívají pro urychlení vzletu z paluby buď tzv. "skokanský můstek" na který letadlo najede a změní tak úhel svého "vzletu" dostatečně na to aby nespadlo zase dolů, nebo "parní katapulty"(u větších a dražších lodí). U plánů nejmodernějších letadlových lodí se počítá s elektromagnetickými katapulty, zatím ale žádná ze známých lodí tuto technologii nepoužívá (pokud to není utajeně).

Fotografie několika dnešních letadlových nosičů:

 

 

 

Lodě odpředu dozadu:
Španělská "lehká" (pojme zhruba 20 nebo méně letadel) letadlová loď Principe de Asturias (R-11)
Obojživelná výsadková loď  USS Wasp (LHD-1)
Výsadkový nosič USS Forestal (CV-59)
Britský ("lehký") letadlový nosič HMS Invincible (R-05)

 

 

Atomový "supernosič" USS Nimitz CVN-68 (v pravé části fotky) a HMS Ark roayal R-9 (na fotce nalevo). Porovnání velikosti US "supernosiče" a britské "lehké" letadlovky:

 

 

 

A ještě obrázek s přehledem všech (typů) světových letadlových nosičů:

(pozn. 1000 ft = zhruba 305 metrů)

 

Za jistou formu hladinových letadlových nosičů se dají považovat i projekty, které nikdy nespatřily (v praxi) světlo světa, většinou kvůli náklaům, nebo nedostatečné rentabilitě využití zdrojů.

- "Mobile ofshore base" - Šlo o US projekt v době studené války, kdy měla být z jednotlivých, samostatně použitelných modulů "seskládána" plovoucí základna tak velká, že by na ní bylo možné přistávat i s těžkými nákladními letouny a strategickými bombardéry (oproti dnešku, kdy největší letadlo které kdy přistálo na letadlovce byl C130 Hercules-střední nákladní letadlo). Základna měla být pohyblivá. Bylo sice rozhodnuto že tehdejší stav US technické základny by její výrobu dovoloval, ale že by cena za ní byla příliš vysoká a peníze se daly lépe a rentabilněji použít na "obyčejné" letadlovky.

- "Projekt Habakuk" - UK projekt v období 2. světové války, kdy kvůli nedostatku kovu navrhli konstruktéři letadlovou loď pro hlídání obchodních cest před německými ponorkami, vyrobenou z podstatné části z ledu. Ačkoliv Churchill byl nápadu poměrně nakloněn, nakonec neprošel přez admiralitu. Protože sice by se ušetřil kov na trup, ale na vnitřní vybavení už by ho potřebovali stejně a celá "loď" by měla směšnou hladinovou rychlost několik uzlů za hodinu. Jejími výhodami by byl na druhou stranu velký objem hangárů, všeobecně větší velikost lodě a velká odolnost proti klasickým protilodním zbraním (lodě byly z oceli a zbraně byly pro prorážení ocelových plátů, ne metrů ledu). Obrázek kresby projektu Habakuk:

 

Je třeba podotknout, že se svým způsobem staly "letadlovými loděmi" skoro všechna plavidla od těch dob, co je heliport standardním konstrukčním prvkem všech válečných lodí na které se vejde.

B) Posledním z konceptů "nosičů letadel" jsou různé verze "ponorné letadlové lodě", ponorky co může jako letadlová loď fungovat a v podstatě všechno, co uveze létající přístroje a cestuje to pod hladinou.

Začnu s představou ponorky, jenom lehce upravené pro vypouštění a přijímání nového typu letadel (což jí dává enormní výhodu v tom, že se při vypuštění nemusí vynořovat. Jde o konverzi atomových ponorek typu Ohio, jejichž využití jako nosičů balistických střel je postupně ztěžováno mezinárodními dohodami na atomové odzbrojení. Objevil se tehdy nápad využít (části) odpalovacích šachet ponorky pro vypouštění dálkově ovládaného letounu. Práce pokračovaly a zrodil se "Cormorant":

 

 

Kormorán v akci (video):

http://www.youtube.com/watch?v=UnnWRndf978&feature=player_embedded

 

Další myšlenkový proud zastupuje "ponorná letadlová loď", která by sice byla velmi vhodným nástrojem pro překvapivé údery, ale musela by se pro potřeby letových operací vynořit nad hladinu, čímž by ztratila hlavní výhodu takové konstrukce - překvapení. V minulosti byla (průzkumná, lehká) letadla (hlavně hydroplány) používána na některých ponorkách.

foto:

 

Koncept, který mám na mysli já a který je určený k obsluze mnohem větších množství letounů (navíc úderných, ne průzkumných) je něco jako následující obrázky:

 

 

 

Slabinou těchto konstrukcí však zůstává to, že se musí ta plavidla vynořit před započetím letových operací a že je jejich tvar silně ovlivněn tvarem vzletové paluby. Uvažoval jsem i o kompromisu, kdy by se sice "mateřská" ponorka značně lišila od klasických ponorek, ale hlavní rozdíl by představovala letadla, která by byla vyrobena tak, aby dokázala vzlétat z hladiny a dočasně operovat pod hladinou. Pak by stačilo pouze vypustit letku pod hladinou, domluvit si koordináty pro návrat, setkat se tam s nimi a znovu je převzít na palubu.

"mateřskou" ponorku si představuji zhruba takto:

Čtenářům děkuji za trpělivost, a omlouvám se za svojí neohrabanou práci s editorem, která (ještě možná může) být vidět... :D
A bohužel taky že jo. Nevíte někdo jak se zbavit těch systémových (nebo tak) hlášek na začátku?

Forums: 

Obrázek uživatele Ultramarinus

Promiňte za tu hroznou formu. Zkoušel jsem to opravit přez tlačítko "upravit", ale ty hlášky se mi tam vůbec nezobrazovaly a vymazat nešly, - v těch místech kde jsou teď ty hlášky nebylo nic. Zkoušel jsem to i několikrát potom a teď když zmáčknu "Upravit", tak se mi tam ukáže jenom prázdná obrazovka, jako bych nic neposlal a žádný text tu nebyl.

Bylo to myšlené jako určitý "sumář" všech forem a nápadů ohledně "nosičů", protože myslím že je to zajímavé téma a pro JFK (potenciálně) použitelné. "Andělé", "Bigfire" i Harrier a (možná) "Aurora" se v JFK mihli a tak jsem chtěl napsat pár řádků i o způsobech, jak dostat hodně stíhačů na místo. Navíc jako příběhový obrat by bylo vážně zajímavý, kdyby se z ničeho nic prostě "vynořila" z portálu nějáká (třeba) moderní vzducholoď a z ní začala vylétat letadla na všechny strany. Bohužel mluvíme o něčem tak komplexním a technicky náročném, že by se to přez maurbyho efekt asi nedostalo moc daleko od portálu...

Menší edit, Brmboš(i): Nevím jestli jsi ty hlášky smáznul, nebo se smazaly samy, ale každopádně díky.

Obrázek uživatele petrsimi

Ty značky jsou bordel z wordu - pokud něco vkládáš z kancelářského balíku, v editoru je na to tlačítko a to odmaže ten sajrajt.

Pokud už tam je dá se smazat přes první tlačítko - upravit zdroj

Každý národ má takové politiky jaké si zaslouží -> Svůj svět si musíme zasloužit!

Obrázek uživatele Ultramarinus

Díky za tip, ještě včera ráno jsem tam to tlačítko neměl, ale teď díky Tobě alespoň vím, jak se to má použít. Když se mi teď načte tahle stránka, tak už vypadá v pohodě. Vám se tam ty worďácké plky co tu v textu byly ještě pořád načítají?

Obrázek uživatele petrsimi

Depak, brmboš je asi dal do ři.i , jinak bylo by supr vkládat tyhle věci jako článek - pokud toho plánuješ víc tak by nebylo na škodu z toho udělat sérii - "Potenciální EF technologie" nebo tak něco.

Každý národ má takové politiky jaké si zaslouží -> Svůj svět si musíme zasloužit!

Obrázek uživatele Ultramarinus

Jo, taky jsem měl ten pocit, ale když jsem vkládal "Pohyblivé základny...", byl jsem "uživatel". Teď jsem "autor" tak zelenej za ušima, že ještě ani nevím co všechno některá tlačítka v "rozšířeném editoru" dělají. Zkusím to něják šoupnout do článků (nebo alespoň odkaz), ale teprv uvidíme, jak se (s výsledkem) vyvrbím...

Ještě taková blbá otázka - jak se dostanu k "vložení" nového článku? Napadlo mě překopat (protože to vypadá že pravomoc by tu byla) článek "Bolter, správná zbraň pro agenta EF" tak, že by tam byly 2 odkazy, ale to bych nic nezměnil, jenom přidal odkaz na fórum. Ve "Fóru" je tlačítko "vlož nový odkaz do diskuze", ale u článků jsem nenašel nic podobného (skoro jistě jsem jen slepej...).

Obrázek uživatele petrsimi

Mělo by to být v levém menu pod vytvořit obsah -> story

Každý národ má takové politiky jaké si zaslouží -> Svůj svět si musíme zasloužit!

Obrázek uživatele Ultramarinus

Dík, teď už se trochu chytám... Já tak ještě word, nebo odprásknout nějákého aliena, ale co se složitějšího užívání, nebo programování (nedej bože) týká, je to pro mě pořád španělská samota u lesa.

Obrázek uživatele Anonym

Chybí ti tu sovětské předválečné "Zvěno", kdy se po řadě pokusů podařilo na bombardér TB-3 pověsit pět stíhaček (původně byl testován TB-1 se dvěma stroji na křídlech), potažmo "zvěno SPB", použité na začátku války - TB-3 nesl pod křídly dvě I-16 upravené jako střemhlavé bombardéry. Použilo se to pro nálety na cíle v Rumunsku a na jihu Ukrajiny.
Moc pěklá létající letadlová loď je ve filmu "Svět zítřka", stejně jako obojživelné letouny. Na Youtube se dá najít předválečný sovětský projekt létající ponorky. Japonci dovedli k dokonalosti letadlové ponorky - byly určeny k náletu na Panamský průplav....
Poněkud nezvyklé byly staré sovětské vrtulníkové křižníky - přední půlka klasický raketonosný křižník, zadní půlka za nástavbou - letová paluba.....

Střelec

Obrázek uživatele Jacques

Jen bych doplnil Střelcovu poznámku.
Zveno viz např. http://en.wikipedia.org/wiki/Zveno_project
ruská létající ponorka viz http://www.youtube.com/watch?v=xxyf3O_SyYQ

S parazitním letounem experimentovali tuším Frantíci, kdy rychlý poštovní hydroplán posadili na hřbet létajícího člunu, typ si nevzpomenu:-/

Co tu chybí zásadního, jsou britské CAM ships z bitvy o Atlantik - http://en.wikipedia.org/wiki/CAM_ship

Obrázek uživatele Ultramarinus

Střelec:
Díky, tuhle létající formaci jsem zahlédnul a měl jí i na mysli, když jsem k parazitním letadlům pod "mateřským" letadlem přidal slovo "víc" (ve větě že jich může mít víc najednou). Bral jsem to tedy tak, že myšlenka "letadlového nosiče s pevným křídlem" pokrývá i zvezno.

Ta létající letadlová loď ve Světě zítřka, podle mého docela zapadá do bodu 1)C) o "Helicarrierech" (který jsem ale "zestručnil" ještě ostřeji, než ostatní texty). Kloudné foto jsem na netu nenašel, takže u článku chybí. Film jsem ale viděl a byl opravdu hezký. K obojživelným letounům v dalším odstavci.

Létající ponorka, ačkoliv jsem podobný stroj navrhnul jako "palubní letectvo" ponorkových "letadlovek" není to co jsem měl na mysli. Ten koncept (na youtube) je očividně dělaný jako ponorka, co umí létat proto, aby se dostala k cíli, ale útočí zásadně pod vodou. Já naopak měl na mysli letadlo, které by dokázalo chvíli přežít pod vodou, samo o sobě se dokázalo ponořit do hloubky maximálně několika desítek metrů a bojovalo by ze vzduchu. Schopnost pohybu pod vodou by u nich byla jenom proto, aby se "matka" nemusela vynořovat při jejich přijímání na palubu a tím pádem ze sebe dělat terč a jako řešení potřeby "rozjezdové dráhy". Navíc v "hledáčku" tohoto článku byly koncepty nosiče (letadlovky) spíš než těch "letadel".

Japonci vyráběli a používali ponorky, co se do nich vejdou 3 hydroplány. Opět bych řekl, že myšlenku pokrývá bod 3) B).

Pokud bych se snažil pokrýt všechny různé finesy hladinových nosičů letadel, byl by celý text jen o nich a přez různé letadlové křižníky, vrtulníkové torpédoborce, eskortní letadlové lodě, vrtulníkové křižníky, obchodní "letadlové lodě" LCS a cokoliv s větší palubou než samostatný heliport bych se nedostal. Proto jsem opět trochu "hrubě" shrnul myšlenku na hladinovou loď schopnou nosit létající dopravní prostředek kombinací "letadlových lodí" a odstavečkem o heliportech.

Jacques:
Díky za odkazy, strašně mi urychlily hledání. (tu létající ponorku bych bez pomoci asi nenašel)

Létající člun s jedním parazitním letounem je letadlo s pevným křídlem + parazit: část -1)B), které létá a je obojživelné. Připouštím ale, že tento konkrétní koncept je pro mě novinka - o parazitech na hydroplánu jsem zatím neslyšel.

Britské CAM ships (pokud odpovídaly popisu na wikině) zásadní pro článek o "letadlových základnách" moc nejsou, protože (a hlavně) nedokázaly ten letoun přijmout zpátky - Po misi buď přistál na zemi, nebo havaroval do vody a pilot z něj vyskočil, což ačkoliv to CAMky řadí do platforem pro vypouštění letadel, rozhodně je diskriminuje jako "základny". U těch se totiž předpokládá schopnost doplnit palivo, munici provést alespoň nejdůležitější činnosti před startem parazita a pak jej po misi znovu přijmout. Zároveň to předpokládá, že ten samotný dopravní prostředek sloužící jako "nosič" má podstatnou část svého "účelu" v tom, že nosí letadla. Za druhé světové se katapult používal na skoro všech větších lodích, protože letadla v té době (nejčastěji hydroplány s mizivou bojovou hodnotou) byla používána místo vrtulníků na průzkum, navigaci, protiponorkový boj, a v nejzoufalejších případech i k přímé bojové činnosti proti vzduchu, lodím, nebo pozemním cílům.

Například i Bismarck (http://en.wikipedia.org/wiki/German_battleship_Bismarck)měl 4 hydroplány, u nichž nebyl problém je rychle dovyzbrojit a po konci jejich mise je (dokonce) zase vzít zpět na palubu - přistály na moři "vedle", což z něj technicky dělá "základnu" pro letadla, ale protože tohle nebylo hlavní náplní jeho činnosti a palubní letectvo představovalo minimum jeho celkové síly, jsem ho, stejně jako CAM lodě ignoroval, protože NEBYL "letadlová základna" v tom významu, v jakém jsem psal předchozí text.

Obrázek uživatele Jacques

Oprava, ten parazitní hydroplán nebyl francouzskej, ale britskej:
http://en.wikipedia.org/wiki/Short_Mayo_Composite
http://www.youtube.com/watch?v=bYtazEBQ1K8

"Palubní letectvo" jap. ponorek tvořily hydroplány Yokosuka E14Y Glenn, týž typ podnikl dva nálety na území USA (Oregon).
http://en.wikipedia.org/wiki/Yokosuka_E14Y

Vyvíjel se ponorkový speciál Aichi M6A Seiran - s tímto typem se počítalo k bombardování Panamského průplavu; letoun zůstal v prototypu.
http://en.wikipedia.org/wiki/Aichi_M6A

CAM ships: můžeme se přít, jestli je to letadlová loď, nebo ne, IMHO ano, protože ty Hurricaty byly určeny primárně k obraně konvoje, narozdíl od hydroplánů na bitevních lodích. Je to spíš akademická debata, mně tahle kapitola bitvy o Atlantik fascinuje, takže pro ně mám slabost.
Na youtube o tom byl dokument, už není - ty videa poslední dobou mizej ve velkým:-( Hirricaty startovaly celkem osmkrát, docílily (snad - bez záruky) dvou sestřelů, při ztrátě jednoho (!) pilota, což je až neuvěřitelný.

Obrázek uživatele Ultramarinus

I tak je hezkej, ačkoliv jsem měl pocit že - vlastní silou pomáhá "matce" v letu a že pro "znovuspojení" musí přistát a potřebují jeřáb.

Je pravda, že byly hydroplány (z ponorek) bojově nasazeny. Všeobecně ale platí, že hydroplány jsou kvůli plovákům:
těžší + méně aerodinamické = pomalejší a s menším doletem. Hlavní důvod proč nebyly (v té době) hromadně nasazeny byl v tom, že "skutečné" stíhací letouny projektované na manévrovatelnost, rychlost, odolnost a bojový výkon by "létající čluny" porazily příliš levně.

Jejich (hydroplánů) "bojový úspěch" byl všeobecně spíš sousto pro vlastní propagandu, než skutečné "potvrzení názoru" že 76KG svržených bomb bez jediného způsobeného zranění či větší škody v cíli by mělo nějáký vliv na US.

Kvůli charakteristikám, o kterých jsem psal bylo jejich využití nejcennější jako průzkumníků, pošťáků a transportu pro VIP.

CAM ships - Já se nepřu jestli to je, nebo neni letadlová loď. Je to loď a dokáže vypouštět stíhací letadla. Je tak popsaná v podkladech. Je to tedy "letadlová loď". Mě jde o to, že jsem tenhle koncept nezařadil do článku, protože jsem ho psal o "pohyblivých základnách", které mají jiné vlastnosti než CAMky (znovupoužití parazitů) a že se tam objevilo info o "normálních" hladinových plavidlech s letadly (pod což CAM spadá). Proto jsem o něm v "článku" nepsal konkrétně, ani nekonkrétně.

Sice to není z Bitvy o Atlantik, ale je zajímavé se podívat na Britské "lehké" letadlové lodě a tu Španělskou. Jsou to podobné "low budget" konstrukce, jako byly "eskortní" letadlovky a CAMky.

Výkon mi příliš excelentní nepřijde. Spojenci měli sice po zapojení US materiální převahu, ale i tak mám pocit, že (pravděpodobná) ztráta 8mi vypuštěných letadel a jednoho z pilotů, je docela velká cena za 2 nepřátelská letadla (pravděpodobně i s piloty uvnitř). Jestli ale dokázaly "palubní letky" CAMek "ubránit" svoje konvoje beze ztráty lodě, stálo to zato.

Obrázek uživatele Anonym

Nižší výkon hydroplánů - jak kdy - u Rufe (A6M2-N) se udává ztráta výkonů cca 20% oproti kolovému Zeru, zato plovákový Spitfire V. byl rychlejší než standardní kolová verze.

Bombardování USA Glennem je kozí prd, Seirany by byly jinej level.

U CAM ships nešlo o skóre, sundat Condora taky nebylo úplně triviální, stačilo ho zahnat, aby neslídil kolem a nehlásil polohu konvoje ponorkám. Udává se, že prvního ostrého startu Hurricatu si posádka Condora nevšimla a britskou stíhačku zaznamenala až ve chvíli, kdy na ně vypadla z mraků. K sestřelu nedošlo, obě strany schytaly poškození, ale psychologický moment udělal svoje.

Ale abych nezemřel nepochopen, nejsme ve při:-). Článek pěknej.

Obrázek uživatele Ultramarinus

Z mého pohledu stejné. Sice občas argumentuju poněkud zatvrzele, ale jako "věc cti" nebo něco co by míchalo adrenalinem a testosteronem to nikdy neberu. :-) Jsem rád, že se textík líbil... :-)

Mám takové podezření, že spitfire V (nenašel jsem ho ve wikče, takže jen podezření): http://en.wikipedia.org/wiki/Spitfire_variants#Mk_V_.28Types_331.2C_349_.26_352.29, že lepší výkony neměl kvůli plovákům, ale kvůli rozdílům v motoru. Podle mého měl prostě jen víc vymakaný a výkonný motor a proto byl lepší. Kdyby ho postavili v "pozemní" verzi, nebo přehodili ten nový motor do staršího letadla, byl by taky lepší.

Seirany by unesly víc, dál a lépe (ačkoliv proti těžkým bombardérům pořád jen zlomky), ale vzhledem k výsledkům mnohem tvrdších bombardovacích náletů na Evropském bojišti (mrtví, zničený majetek, zpoždění hospodářské výroby a zásobování, ale bez efektu na vůli a "chuť" bojovat) si nemyslím že by měly až zas tak velký úspěch (navíc v počtu 3 kusů vypouštěných z ponorky na jednu misi). Na druhou stranu kdyby úspěšně uzavřeli Panamský průplav na pár měsíců (třeba potopeným tankerem) v tu správnou chvilku ve válce, bylo by to pro kovboje mnohem nahnutější (loděnice byly na východě a válka na západě kontinentu. Obeplouváním Jižní Ameriky by ztratili hodně času). Na začátku války, kdy takový úder ještě mohl přinést vítězství ho ale neprovedli a v době kdy byly Seirany "redy" už bylo na západě tolik lodí (včetně letadlovejch) že by se samy proti císařskému námořnictvu (snad) udržely.

Jak jsem psal - pokud byly efektivní po strategické stránce (ochránili své konvoje) tak se to vyplatilo. Ty počty jsem nemyslel jako "skóre" - kdo je lepší na sestřely - ale spíš jako cenu a zisk. Relativně byl asi zisk větší i při vyžší ztrátě strojů, protože spojenci je dokázali rychleji vyrábět a dodávat.