Záměna (apokryf) - Jaroslav A. Polák

Pro horké prázdninové dny tady máme pro fanoušky JFK příjemné osvěžení. Jsou to dvě povídky Jaroslava A. Poláka, který už Johna Kováře poslal do světa předurčeného zkáze v díle číslo 23 nazvaném Apokalypsa. Povídky, které se objeví na stránkách JFK-fans byly původně určeny k tištěnému vydání v některém pokračování Agenta JFK. Bohužel se zatím nikde nevešly a dnes po Dlouhém černém úsvitu a pádu Agentury je už všechno jinak. Určitě by bylo škoda, aby tyto skvělé povídky zůstaly ležet někde dole v šuplíku, nebo v koutku hard disku a tak nám je Jaroslav Polák poslal k publikování na našich webových stránkách. Za to mu velice děkujeme. Dnes si můžete vychutnat jednu z nich a těšit se i na tu druhou, kterou zveřejníme někdy příště.

Záměna (apokryf) Jaroslav A. Polák

Pracovna generálního ředitele Equilibri Ferrarius, nejvyššího šéfa Agentury, polomýtické postavy s pověstí papeže, muže, který se zodpovídá pouze GODovi, se vznášela nad pralesem, který v čtyřicátém století jedné z velmi vzdálených realit pokrýval Antarktidu. Schylovalo se k polární noci, geneticky upravené duby shazovaly listí a připravovaly se na dlouhou zimu. Země byla v této realitě proměněna v biologický skanzen, na jehož povrch nesměla, s výjimkou certifikovaných biologů, vkročit lidská noha. Lidé putovali nad povrchem v antigravitačních metropolích i v soukromých rezidencích, jako byla tato. „Velký šéf“ si toto místo zamiloval už před lety, v dobách, kdy se Kováři rovnováhy teprve formovali a mapovali strukturu metauniverza. Když dosáhl nejvyššího postu, neváhal ani na okamžik a přemístil ústředí do světa svých snů. Nyní však nemyslel na temnící lesy rozkládající se pod průhlednou podlahou pracovny. Připravoval se na setkání s řediteli deseti nejvýznamnějších poboček Agentury v rozličných realitách. Postavil se před zrcadlo, uhladil si kůži na obličeji, pročísl tmavé vlasy a nasadil si z pohledu této reality nemírně staromódní brýle s tmavomodrými obroučkami a kouřovými skly. Nepotřeboval je, jeho zrak byl po aplikaci těch nejrafinovanějších medicínských technologií dokonalý, ale patřily k jeho image.
Ve vedlejší místnosti zapraskal vzduch a rozlilo se odtam modravé světlo otevíraných portálů. Šéf se usadil za křišťálový stůl.
Přišli současně. Sedm mužů a tři ženy, každý z nich mistr jak v interrealitní problematice, tak i v pletichaření. Pozdravili, posadili se na ocelové židle poněkud připomínající styl art deco a čekali, až šéf promluví.
„Mám pro vás velmi delikátní úkol,“ začal ředitel a dramaticky se odmlčel. „Je třeba prostřednictvím našich nejlepších agentů z rozvědky rozšířit jednu... zvěst mezi X-Hawkovy lidi.
Přítomní zpozorněli.
„Xaverius Hawk byl zabit a na jeho místo nastoupil agent Equilibri Ferrarius. Existuje pro to i důkaz – záznam z X-Hawkovy pracovny v jednom z jeho oblíbených světů. Jedná se o záznam vydolovaný ze samé struktury reality čtečkou kvantové paměti. To, že se tak stalo, je schopen případně potvrdit i dostatečně schopný jasnovidec, který na to místo přijde. A co je nejdůležitější: Musíte je přesvědčit, že Agentura hodlá tuto záměnu tajit co nejdéle...“
„Je to pravda?“ vyhrkl asi šedesátiletý muž vládnoucí pobočce Agentury umístěné ve světě dvaadvacátého století.
„Na tom nezáleží,“ odvětil šéf s úsměvem. Pak na ně opět upřel pohled svých pronikavých tmavých očí. „Zařiďte, aby se ten materiál dostal tam, kam má tak, aby mu Hawkovi lidé v co největší míře uvěřili. Veškeré podklady a záznamy máte nachystané na médiích odpovídajících vašim technologickým úrovním vedle v hale. Rozeberte si je. Pracujte s nimi jako s přísně tajnými. Důvěřuji, že touto záležitostí pověříte ty nejspolehlivější agenty. Infiltrace nesmí být příliš nápadná, dávkujte jim to po střípcích, složení mozaiky nechte na nich.“
Šéfové poboček vážně pokývali hlavou.
„Můžete jít. Hodně štěstí.“
Sedm mužů a šest žen vykročilo z pracovny směrem ke stále aktivnímu portálu. Cestou si rozebrali balíčky označené jejich jmény.
Velký šéf osaměl. S pousmáním vstal z křesla a přistoupil k zrcadlu. Umně stáhl z obličeje nanostrojky oživenou kůži, otevřel mahagonovou skříňku a pozvedl masku. Syntetická kůže vypadala věrohodně, ale v masce se cítil mnohem, mnohem lépe. Svlékl oblek barvy slonové kosti, narcisisticky zhodnotil své dokonale zformované tělo, a oblékl se do své nejoblíbenější barvy...
Xaverius Hawk odešel do haly a čistou vůlí doplněnou několika úspornými pohyby rukou vytvořil magický portál. Ještě na okamžik pohlédl na tmavou zeleň hluboko pod sebou a vkročil do modravého oválu...

***
X-Hawkův specialista na propagandu s špionáž, štíhlý tmavovlasý muž s fanatickým výrazem ve tváři, jenž jej neopouštěl ani v soukromí, neklidně postával před těžkými dubovými dveřmi a každou chvíli se díval na hodinky. Přišel na audienci o několik minut dříve a věděl, že jeho pán si potrpí na přesnost. Ty minuty mu připadaly nekonečné – obdivoval nezdolnou sílu a obrovskou moc Xaveria Hawka, ale také se bál jeho nevyzpytatelnosti a nároků na dokonalost – chyby jeho pán neodpouštěl. Ručičky konečně doputovaly na správná místa, muž zaklepal a vešel do kanceláře zvící trůnního sálu.
„Přesný, jako vždy,“ usmál se Hawk a letmo, jakoby s láskou, pohladil těžký mahagonový stůl, za nímž seděl. „Posaď se, Alexi.“
Muž usedl na tmavou poněkud nepohodlnou židli a čekal. Příliš nevnímal nádhernou scenérii pouště tvořené dunami čistě bílého písku třpytícími se v paprscích sálajícího slunce. Věděl, že venku je téměř sedmdesátistupňové vedro, ale rezidence jeho pána byla dokonale klimatizována. Na této planetě žili lidé již jen v Antarktidě a v severních oblastech Evropy a Ameriky. Ostatní místa byla obyvatelná pouze s vynaložením nesmírného množství energie. Což ovšem pro X-Hawka nepředstavovalo sebemenší problém...
„Mám pro tebe delikátní úkol, věřím, že se jej zhostíš se ctí.“
Alex přikývl.
„Chci, abys prostřednictvím našich agentů v Equilibri Ferrarius rozšířil mezi našimi nepřáteli fámu, že nejvyšší šéf Kovářů byl odstraněn a jeho místo zaujal Xaverius Hawk. Připravil jsem pro tebe materiály, které dokazují, že šéf opouští svou rezidenci pomocí magických portálů, které nejsou pod kontrolou Agentury, přičemž musí být každému jasné, že takovými schopnostmi skutečný šéf nedisponuje. Navíc lze dokázat, že navštěvuje světy, které jsou prokazatelně v X-Hawkově sféře vlivu. Jedná se o záznam vydolovaný ze samé struktury reality čtečkou kvantové paměti. To, že k tomu dochází, je schopen případně potvrdit i dostatečně schopný jasnovidec, který na to místo přijde.“
„Je to pravda?“ vyhrkl Alex.
„Na tom nezáleží,“ odvětil s úsměvem X-Hawk. Pak jeho pohled ztvrdl. „Udělej to dobře. Nesmí to být příliš okaté, rozumíš. Zvaž komu poskytneš jakou informaci, nech je, ať si to dají dohromady pokud možno sami...“
Specialista přikývl a Hawk k němu přisunul disk s podklady.
„Audience je u konce.“
Alex odešel a X-Hawk se rozhlédl po své pracovně. Toto místo se mu líbilo. Ta malá oáza, dovedně vybudovaná uprostřed pustiny bez života v umírajícím světě, v němž poslední zbytky lidí bez naděje na budoucnost pro své vnuky bojovali o přežití, měla své nezpochybnitelné kouzlo... Čas však tlačil, jako ostatně vždy.
Vstal, svlékl černý plášť a přistoupil k zrcadlu. Sňal svou masku a chvíli hleděl na svou tvář, jakoby se chtěl ujistit o své identitě. Otevřel skříň z matného broušeného křišťálu, uložil do ní masku, plášť, košili a kalhoty a sáhl po ramínku se svým, pečlivě nažehleným, oblekem a bílou hedvábnou košilí. Nasadil si brýle s modrými obroučkami a nedioptrickými kouřovými skly, vklouzl do košile a obleku barvy slonové kosti a čekal, dokud se před ním neotevřel lehce sršící portál. Generální ředitel E.F. naposledy pohlédl na zářící písek za oknem a vkročil do modravého oválu...

***

Přišli současně. Sedm mužů a tři ženy, každý z nich mistr jak v interrealitní problematice, tak i v pletichaření. Pozdravili, posadili se na ocelové židle poněkud připomínající styl art deco a čekali, až šéf promluví.
„Mám důležitou informaci a je třeba zařídit, aby ji naši agenti z rozvědky rozšířili mezi X-Hawkovými lidmi.“
Přítomní zpozorněli...

PřílohaVelikost
Image icon jfk povídka.jpg34.14 KB

kategorie: 

Komentáře

Obrázek uživatele Lmslaver

Tak podle téhle povídky, by vlastně po "Dlouhém černém úsvitu" vyhrála Agentura EF?
Dobrý vtipný příběh, doporučuji přečíst

Obrázek uživatele Yeti

Slusně zacyklené. Skoro se vnucuje otázka "Co bylo dřív?...Velký šéf, nebo X-Hawk?

Všechno je možný...jednou.