Ukázka z JFK 31 - Invaze

Dnes vychází další díl ze série Agent JFK, tentokrát jde o díl Honzy Kotouče JFK31 - Invaze.
Už jsme tu měli originální cover, alternativní cover a teď i ukázku z dílu.
Registrovaní fanové si ukázku už mohli přečíst - už nějakou dobu je pro ně na JFK Fans k dispozici, těm ostatním ji přinášíme teď.
Příjemné počtení.

Bylo jich alespoň pět.

John Francis Kovář neviděl ve večerním světle nejlépe, ale bylo mu jasné, že skupinka

nějakých grázlů mlátí jednoho velkého člověka. Viděl pouze siluety. Napadený skupince

zdatně vzdoroval, ale pět na jednoho bylo pořád pět na jednoho.

Mohli to být otrokáři? V tomhle světě, kde panoval nedostatek kovů, nic neobvyklého.

Zrovna tak to mohla být banda z nějakého pouličního gangu, což bylo pravděpodobnější. I

v přítmí bylo jasné, že to nejsou policajti. To situaci zjednodušovalo.

Kovářovi to mohlo být jedno, kdyby nedostal vzkaz, že se právě v téhle ulici má

s někým sejít. Nevěděl, o co jde, ale musel to jít prověřit. Tohle nebyla práce, kterou by chtěl

svěřit některému ze svých lidí.

Možná padl do pasti. Fakt, že si ho zatím nikdo nevšiml, by naznačoval, že jde o

velice uboze připravenou past, ale ne všechny pasti musejí vymýšlet géniové. Naštěstí.

Každopádně se rozhodl situaci přijít na kloub. Pokud to past není, tak ten muž, kterého

mlátili, pro něj mohl mít něco důležitého. A pokud nezasáhne, nic z něj nezbude. Pětice

útočníků ho už povalila na zem a začala do něj kopat.

Kovář vykročil do uličky.

„Hej! Můžu se přidat? Všiml jsem si, že hrajete kopanou. To byla vždycky moje

oblíbená hra. Ale tyhle pravidla, kde je jen jeden tým a míč, jsem ještě neviděl.“

Útočníci se okamžitě zarazili a otočili se. Jeden měl nohu položenou na jejich oběti,

ale jinak se všichni soustředili na Kováře. Napadený tak měl šanci něco podniknout, ale

nejspíš už byl v takovém stavu, že neměl sílu.

„Odprejskni, hajzle, tohle se tě netýká!“ zavrčel na něj jeden z nich.

„Co blbneš, Miku!“ okřikl ho čahoun a předstoupil před své druhy. Nejspíš šlo o

šéfa téhle sebranky. „Další kořist nám napochodovala přímo do náruče. Jen se podívejte, jak

vypadá, ten u sebe bude určitě mít pěknou vatu.“

Fajn, takže to jsou opravdu jen pouliční grázlíci.

„Tady kolega s náma nechtěl jít po dobrým, tak jsme mu uštědřili pár kopanců. Když

ty půjdeš po dobrým, nebude to bolet. Zatím.“

Kovář zavrtěl hlavou. „Mám lepší nápad. Co kdybyste odsud vypadli a já vás nechám

žít?“

To vyvolalo vlnu smíchu a čahoun vytáhl zpod bundy nůž.

„Dávej bacha na jazyk, frajere, nebo ti tímhle vyřežu na hlavu novej ksicht!“

Jako na povel jeho společníci také vytáhli nože.

Kovář se zasmál a zajel si rukou pod sako. „Dobrej pokus, chytrolíne, ale copak

neznáš základní poučku? Nikdy nevytahuj nůž tam, kde se bude střílet.“ Vylovil pistoli a

namířil ji na vůdce.

To některé z nich vyvedlo z míry a několik kroků ustoupili.

Čahoun však ne.

„Co blbnete?! Je to jen atrapa,“ prohlásil a vystartoval na Kováře.

Nocí zarachotil výstřel.

Čahounova logika nebyla špatná. V tomhle světě, kde byl veškerý kov vzácností,

nemohl každý vlastnit pistoli. Už jenom ty jejich nožíky musely stát majlant. Jenže fakt, že

většina lidí neměla pistoli, nezaručoval, že tahle oběť ji nebude mít také.

Čahoun tedy uvažoval logicky, ale to mu bylo už jedno, protože krvácel na chodníku.

Nebyla to přesná rána, vystartoval na Kováře moc rychle a on musel pálit. Chtěl ho střelit do

hlavy, ale trefil se do krku. Takže čahoun teď ležel na zemi s krvavou pěnou u pusy a noční

cvrkot podbarvoval jeho smrtelný chrapot.

Tenhle nepříliš přesný zásah naštěstí přesvědčil čahounovy druhy, že možná chytili

větší rybu, než jakou dokážou spořádat.

„Vypadněte,“ doporučil jim Kovář. „Nechte tu všechno, co jste vzali, a vypadněte!“

Nemusel je přesvědčovat dvakrát. Upustili všechno, co měli, a utekli do noci.

Kovář překročil umírajícího grázla a přistoupil k napadenému, který se převaloval

napůl v bezvědomí. Výstřel určitě někdo slyšel, takže by měl odsud rychle vypadnout, než

sem dorazí to, čemu se v tomto světě říká policie. Palba z klasické chemicky poháněné

projektilové zbraně zde byla vzácností. Pokud pro něj napadený má nějaké informace, bude

ho muset odsud odtáhnout.

Kovář k němu poklekl a překvapeně pozvedl obočí, když spatřil mužovu tvář.

„Tebe bych tu opravdu nečekal.“

„Nemusel jsi moc spěchat, byl bych si je časem podal všechny sám!“ zamumlal

Vincent Vega a upadl do bezvědomí.

Jak se cítíš, Vincente?“ zajímal se Kovář, když si sedl k Vegově posteli.

„Jako každé pondělní ráno po dovolené,“ vysoukal ze sebe Vega. „Takže nic moc, ale

zítra to bude lepší.“

Ležel na posteli v bytě, který si posledních pár měsíců Kovář zvykl považovat za svůj

domov. Naštěstí mu nezpůsobili žádné vážnější zranění. Pár naražených žeber, vyražený zub a

spousta modřin. Vincent Vega zažil horší věci.

Mnohem horší.

Kovář dlouho netušil, že Vega žije. Po zničení Agentury spolu ztratili kontakt a on

myslel, že je jeho přítel mrtvý, dokud se nepotkali ve světě, kde probíhalo 17. století a Vega

stál v čele pašerácké skupiny. Tam Kovář Vegu zranil, protože spolu museli na oko bojovat.

Také se tam nakazil podivnou nemocí a Vega ho poslal do světa přerostlých kůrovců, kde by

mohl najít lék.

A od té doby se jim nedařilo spolu navázat spojení.

„Takže jestli ti je líp, možná bys mi mohl říct, co tady vlastně děláš. Myslel jsem, že

jsi zůstal se svojí skupinou.“

„Zůstal jsem s nimi. A docela se mi tam líbilo. Ale musel jsem jít sem.“

„Najít mě?“

„To taky, ale nebyl to jediný důvod.“

Vega vylovil z náprsní kapsy košile složený kousek papíru a podal ho

Kovářovi. „Tohle psaní jsem dostal. Jednou ráno jsem ho našel na prahu pokoje.“

Kovář papír rozbalil a četl. Bylo to poměrně stručné psaní. Nejdřív tam bylo cosi, co

připomínalo souřadnice, něco jako mapka k portálu, a u ní byl text.

Francie. Chateau Molineraux poblíž Sainte-Mère-Église.

Najdete tam odpovědi na některé své otázky.

A můžete tam najít i někoho dávno ztraceného.

PřílohaVelikost
Image icon JFK31- titulní malá para.jpg18.33 KB

kategorie: 

Komentáře

Obrázek uživatele Brmboš

Potvrzeno od Tritonu - JFK 31 - Invaze dnes skutečně vyšel.

Obrázek uživatele Lmslaver

Hurá nakupovat a číst

Obrázek uživatele Sirius

určitě nechci kritizovat, ale... ale mohli jste dát alespoň do novinek, že se tenhle díl křtí 19.9. v pražském knihkupectví Daemon... a pokud to nevíte, tak se omlouvám

Obrázek uživatele Lmslaver

Bohužel to tady asi nikdo nevěděl. Kdyby některý z aktivních fanoušků a přispěvovatelů tuhle informaci zachytil, tak by si ji určitě nenechal pro sebe. Jak tedy Jan Kotouč na svých webovkách informuje, křest proběhne dnes od 18:00 v knihkupectví Londýnská v Praze (poblíž metra I.P. Pavlova a Náměstí míru). Knihu pokřtí sám otec zakladatel série Miroslav Žamboch.

Více na:
http://www.jan-kotouc.cz/?p=833

Ještě info z facebooku:
Křest knihy - JFK Invaze: https://www.facebook.com/events/388243114635741/

Obrázek uživatele Brmboš

tady je mini reportáž ze křtu knihy
Trochu jsem doufal, že tam bude víc fotek, škoda

Obrázek uživatele Lmslaver