Recenze JFK XH1 - Hitman

První ryze česká fantasy/sci-fi série Agent JFK Miroslava Žambocha a Jiřího W. Procházky už má za sebou 23 vydaných dílů (na misi číslo 18 Františky Vrbenské ještě stále čekáme, opravdu velice netrpělivě) a letos oslaví už šest let své existence. Čtenáři se sympatickým hlavním hrdinou Johnem F. Kovářem zažili už mnoho eskapád, které se odehrávaly na moři, na souši a ve vzduchu. A především skrz naskrz poznali jeho propracované univerzum, do něhož autoři vložili spousty nápadů, aby je udělali co nejzajímavějším a žánrově co možná nejrozmanitějším, takže se mohli ocitnout v novodobé době ledové (Chladná hra), zažít souboj vojsk císaře Napoleona s Hitlerovými vojáky (Není krve bez ohně), či se setkat s legendárním pilotem Bigglesem (Pašeráci v oblacích, Válka pašeráků).

V celé sérii je zakódovaná nehynoucí touha po dobrodružství. Kdo ze čtenářů by se alespoň na chvíli nechtěl ocitnout v kůži neohroženého agenta, bránícího s mečem nebo samopalem v ruce řád metauniverza? Ano, příběhy o agentu Kovářovi jsou především nefalšovanou dobrodružnou četbou, která funguje na principu sdílených světů. Což je něco, co u nás před pár lety vůbec neexistovalo. 

Navíc se nezaměřuje prioritně na SFFH okruhy, ale je žánrové rozmanitá, v čemž spočívá její největší síla a přitažlivost pro čtenáře. V sérii můžeme narazit jak na detektivku (Chladná hra, Stín legendy), tak horor (Zatmění, Apokalypsa) nebo kyberpunk – zde ovšem pojatý autorem J. W. Procházkou netradičně a transformovaný, jak on sám říká, v "houbopunk“ (Podhoubí smrti).  Kromě žánrové rozmanitosti je zajímavá i díky faktu, že se na její tvorbě podílí autoři, mezi nimiž najdeme jak zkušené autory (Neff, Pecinovský, Ríša), tak nováčky (Hlávka, Schink). 

Především jsme se nejednou mohli přesvědčit, že všemi díly se táhne jedna hlavní dějová linie, která by měla dospět do zlomového bodu už letos, v díle Dlouhý černý úsvit od Jiřího W. Procházky, v němž nás čeká zásadní zvrat důležitý pro další vývoj cyklu. Než se tak ale stane, dostáváme možnost seznámit se s Hitmanem – pilotním dílem nové (4dílné) minisérie Agent X-Hawk, v níž se podíváme na dění z pohledu těch zlých. Jenže, jsou opravdu zlí, nebo je k tomu donutily události, které jim navždy změnily život?

Právě na tuhle otázku odpovídá Miroslav Žamboch prostřednictvím titulního hrdiny jménem Framon Dotchi. Kdysi vážený válečník, dnes jen pouhá loutka na provázku hraběte X-Hawka, která musí splnit bez námitky každý rozkaz svého pána, jinak zaplatí nejvyšší cenu. Sužován vnitřními démony a strachem z pána Jestřábí Lhoty, vyráží na misi, jejímž cílem je eliminovat vysoce postaveného člena Agentury a tím ji oslabit. V jednom ze světů paralelního metauniverza, konkrétně v Praze, se rozjíždí tichá hra na lovce a kořist, během níž hlavní hrdina poznává zákonitosti světa, detailně studuje svou oběť a její návyky, aby pro splnění mise využil jakoukoliv výhodu, která se naskytne.

Zpočátku je vyprávění pomalejší a nese se ve znamení číhání, průzkumu, což autor proloží menší akční pasáží, aby čtenář nepropadnul nudě. Ke konci se pak děj podobá pendolínu, jedoucímu na plný výkon, kde akce střídá akci.

I přes čtivý příběh a především zajímavý nápad napsat ho z pohledu nepřítele však Hitman není zcela dokonalý. Na vině je především postava (anti)hrdiny Dotchiho. Žamboch sice píše v ich formě, aby se do postavy čtenář vžil maximálně, ale za celou dobu vám nepřiroste k srdci. Jistě – zaporáka byste si asi neměli oblíbit, ale na druhé straně i parchant může být sympatickou osobou, která vám nějakým způsobem ulpí v hlavě. Což nám v rámci série Agent JFK ukázal třeba Jan Hlávka v Odplatě.

Jenže tady to bohužel neplatí a je vám úplně fuk, co se s chlapem stane a nemáte důvod mu fandit. Autor opět použil svou oblíbenou šablonu postavy těžkým osudem zmítaného hrdiny. Což je trochu škoda, protože takhle je Framon snadno zaměnitelný s jinými autorovými slavnějšími hrdiny, přičemž sympatičnosti Koniáše, Baklyho ani samotného Agenta JFK nedosahuje. Celou dobu jsem doufal v nějaké příjemné překvapení, které se ale nekonalo. Nejednou vás také zastihne pocit, že nečtete knihu od Miroslava Žambocha, ale od nějakého začátečníka, který se ho snaží napodobit. Prostě jako by tentokrát autor nebyl zcela ve své kůži. Nebo, a co je horší - transformoval se do citrónu, z něhož už někdo vymačkal všechnu šťávu, vlastně nápady. A nemůže tedy svým čtenářům nabídnout nic nového a neotřelého kromě již několikrát opotřebovaných a zkonzumovaných surovin. Jindy jsem se u Žambochových knih skvěle bavil, tady ne. Jakoby do toho nedal tentokrát úplně všechno a chtěl mít brzy hotovo.

Určitá šablonovitost by se také dala vytknout i samotnému příběhu, když to ale vezmeme kolem a kolem, jedná se o vlakové čtivo na pár hodin odreagování a pro tuhle kolonku je dostačující a zcela vyhovující.

Miroslav Žamboch už rozhodně napsal lepší knihy. V rámci „vlakovek“ se pak jedna o lepší průměr a v porovnání s Pašerákem (pilotní díl Agenta JFK) je Hitman o hodně slabší. 

Agent X-Hawk 01: Hitman
Žamboch, Miroslav
Vydal: Triton
Obálka: Petr Vyoral
Redakce: Milena Matějková, Zuzana Kupková
Rok vydání: 2010
Počet stran: 144
Provedení: paperback
Cena: 139 Kč