Kladivo na čaroděje - #3 Geniální schovka

 Tak, je tady třetí díl. Je trochu kratší, i když ne o moc a věnuje se faktickému začátku mise. Tentokrát už jde do tuhého a to hlavně z toho důvodu, že na setkání s kolegyní  dorazilo více osob, než mělo. Naštěstí, to má Greengrass girl pevně pod kontrolou ...

Ještě před tím než se pustíte do čtení


Máte svou představu o pokračování? Já taky, ale nic není jisté - pište návrhy a nápady do komentářů a já je do děje zapracuju, tím či oním způsobem - jaká jsou pravidla? Jako u wrestlingu - skoro žádná.

- vylučuji smrt hlavních postav :) 
- uzávěrka je týden před vydáním následujícího dílu
- pokuste se respektovat svět
- mám právo si nápady upravit nebo je nezapracovat ( ale budu se snažit )
- nejsou žádná jiná pravidla

A teď už na zmíněné setkání...

     Starý Blek stál opřený o strom a pokuřoval diar nacpaný tabákem.
    "Bože, ty si se musel pomátnout, uhas to ty starý hovado! Rychle, ciarové tě takhle ucítěj na víc než míli! Dost na tom, že nás Gamberin vede na jejich území," okřikl ho mladý Blek vracející se z obchůzky kolem jejich malého tábora. Dalo by se usoudit, že je jeho syn, ale nebylo tomu tak, prostá schoda jmen.
    "No jo, furt. Abyste se s těch koček neposrali!" přiklopil víko diaru a tím uhasil oheň spalující omamné koření.
    "Spokojenej?"
    "Snad," utrousil mladík a starostlivě se rozhlížel po korunách stromů. Pak vzal svou kuši opřenou o batoh a založil šipku.
    "Co se to tady sakra děje?!" ozval se dunivý, autoritativní hlas. Zpoza houští se vynořil vysoký muž zvící Indiana Jonese s kuší připravenou k výstřelu. Namířil nahoru a přes mířidla zkontroloval koruny stromů.
    "Nic, Pane. Vše je v pořádku!" odpověděl mladík. Pevně, srozumitelně, ale přesto potichu. Není dobré dráždit les.
    "Nic?! A co ten smrad tady?! Sakra chlapi! Kolikrát vám mám říkat, abyste byli potichu a žádnej oheň! To si rovnou můžete objednat místo na krchově! Berte věci, jdeme. S tebou si to ještě vyřídím!" pokračoval již tišeji Gamberin a ukázal na staršího z mužů.
    "Jasně, Gamberine, jako vždycky," uchechtl se starší Blek.
Gamberin jen něco vztekle zamumlal a opět se ztratil v křoví. Oba muži sebrali vaky, zbraně a vydali se za ním. Nic, kromě jemného zápachu spálené rostliny Tapa nenaznačovalo, že na místě někdo byl.
    Po chvíli se z koruny stromu, o který se opíral starší Blek, spustilo štíhlé tělo ciar. Žena, oděná jen do své přirozené hebké srsti, ozdobená několika mosaznými kroužky v ušních boltcích a bradavkách. Protáhla se a zavětřila.
    "Ti lidé! Jak mohli doteď vůbec přežít?" pomyslela si. Pak se přikrčila a vyrazila za skupinou. To celé proběhlo za absolutního ticha.

+++
 

    Gamberin s oběma Bleky se prodírali houštím, sem tam si vypomohli mačetami, ale jen v místech kde to bylo opravdu nutné, nechtěli za sebou nechávat z dálky viditelnou stopu v podobě průseku.
    "Kdy se setkáme s ostaními?"
    "Dočkej času, a drž hubu!" sykl Gamberin.
    Neustále se ohlížel a pátral pohledem mezi větvemi okolních stromů.
    Po další půlhodince na oba Bleky kývl.
    "Jsme tady," ukázal před sebe.
    Za souvislým porostem fialových kopřiv asi dva metry od nich se rozkládal prostorný palouk posetý pestrobarevnými květy a zalitý zlatým světlem. Uprostřed se pásla danar. Štíhlé zvíře, o hlavu vyšší než člověk s čtyřmi dlouhými končetnami a nepřirozeně hubeným pružným krkem. Ve svém kožovitém zobanu právě rozmělňovalo jeden z velkých květů. Na druhé straně palouku se cosi zablýsklo, Gamberin čekal, pak přiložil ruce k ústům a zahoukal jako Ta-lar.
    "Co teď?"
    "Teď budeme čekat až se objeví zrádce."
    "Co to je?!" ukázal po chvíli mladší Blek doprostřed palouku.
    Danar zachrochtal a zděšeně odběhl do křoví.
    "Nečekali jsme dlouho, připravte se, naproti je Relkar a jeho kumpáni, vezmeme zrádce do kleští. Pamatujte chlapi, že za mrtvolu je jen půlka odměny!"
    "Něco takovýho jsem ještě neviděl, a že sem viděl lecos!" okomentoval starší Blek fialovou kouli, která se vznášela několik centimetrů nad povrchem.
    Z koule vystoupil muž oblečený do plátěných kalhot a kožené vesty. Rozhlédl se, utrousil tichou nadávku a poodešel kousek stranou. Koule se zamihotala a s třesknutím se zhroutila do sebe.
    Nad pasekou se znovu rozeznělo houkání Ta-lar.

+++

    Henry vystoupil z portálu na malý palouk uprostřed džungle. Vypadalo to, jak by ho někdo připravil přesně pro cestování fantómem aby minimalizoval škody, které dokáže koule plazmy bezpochyby nadělat v lesním porostu. Rozhlédl se a zaklel. Jeho očekávaná společnice nikde. Tedy pokud se neskrývá v houští někde okolo. Poodešel od fantóma a počkal, až časoprostorový tunel řízeně zkolabuje.
    Několik kroků od něj se ozval táhlý houkavý zvuk.
    "Doufám, že jsi pták," okomentoval ho nahlas Henry, docela mu zatrnulo při pomyšlení, že by to mohl být třeba majitel té obrovské tlamy z kreseb.
    Pro jistotu sundal ze zad pouzdro a vytáhl malou kuši a nůž, který zasunul za opasek.
    "Břink!" zadrnčela tětiva, jak se kuše napjala a rozložila ramena do střelby schopné polohy.
    Teď měl alespoň něco. Na velkého predátora by to nestačilo ale ...
    "Hej, zahoď to a vzdej se!" ozvalo se z křoví.
    "A proč bych měl?!" provokoval Henry. Potřeboval alespoň odhadnout, kde protivník stojí. 
    "Protože, jinak tě prošijeme skrz naskrz! Polož to, než napočítám do tří."
    Vypadalo to bledě. Henryho společnice to nebyla, tohle byl mužský hlas a jeho majitel nežertoval. Navíc šlo s  jistotou o člověka, jazyk ciar Henry neznal, ale tohle se spíše angličtině. Naštěstí i tyhle dvě věty stačily agentovi, aby se dozvěděl kde protivník stojí.
    Hery se otočil tak aby byl čelem k nejbliží stěně lesa a zároveň viděl místo kam odhadem usadil protivníka.
    "Co takhle se dohodnout?"
    "To si zkoušej na někoho jinýho! Koukej to zahodit než...," cizinec ani nestačil větu doříct. Henry se odrazil a zmáčkl spoušť. V kotoulu vyslal do houštiny několik šipek a dalším odrazem se ocitl ve fialovém podrostu. Kolen nohou mu jako odpověď neškodně zasvištělo několik střel a henry si z hrůzou uvědomil, že pár jich letělo i z druhé strany, kde nikoho nepředpokládal. Moment překvapení vyšel, ale představa šípu v zádech byla blíž, než si připouštěl.
    "Ahhh!" tok myšlenek se přerušil.
    Henrymu se po celém těle rozlila nepopsatelná bolest. S vypětím všech sil se plazil dál. Bolest ho doháněla k šílenství, bylo to jako by se mu do těla zahryzávaly tisíce malých čelistí a trhaly ho na kusy.
    "Vždyť mě nezasáhli, kurva, to nemůže být jed! Nemůže!" Prolétlo mu hlavou.
    Dostavila se křeč. Už se dál neplazil, ležel mezi kopřivami a už sebou jenom cukal, svaly přestaly poslouchat a agent se propadl do temnoty.

+++

    "Kdo by to byl řekl, že to bude takhle jednoduchý," uchechtl se Gamberin a dotáhl poslední provaz, který poutal škubajícího se zajatce k silné větvi.
    "Můžete si ho převzít," pokynul oběma Blekům.  
    "A co Relkar a ostatní? Kdy ti začnou něco kloudnýho dělat?"
    "Budou nás krejt, beztrak jste zatím dělali hovno," houkl na ty dva.
    "To by mě zajímalo co jsi zač, že je za tebe taková odměna a zároveň jsi tak blbej, že utíkáš skrz Purpa Lapa," potichu pronesl směrem k Henrymu.

+++
    Štíhlé tělo ciar se proplétalo mezi větvemi aniž by natropilo sebemenší hluk. M'cka skákala ze stromu na strom a z výšky dvaceti metrů pozorovala osmičlenou skupinku pochodující lesem. Nedalo jí to moc velkou práci. Lidé byly se zvětšující se vzdáleností od území ciar čím dál tím hlučnější.
    Rychle se prosmýkla mezi dvěma vzrostlými kmeny, přeběhla na dlouhou silnou větev, odrazila se a skočila do prázdnoty, o deset metrů níž se zachytila oranžových úponů Ana Sana, stromu podobného vrbě a zhoupla se do jeho koruny. Teď už zbývalo jen čekat.
    Opravdu, za chvíli se lidé objevili přesně tam, kde je očekávala.
    "Pusťte vězně a odejděte v míru! Rrrrr," promluvila melodickým hlasem.
    Ve chvíli, kdy se na její pozici zaměřily mířidla pěti kuší, se už tiskla ke kmeni notný kus od své předchozí polohy.
    "Takže to beru jako ne. Rrrrr," spustila se k zemi a potichu se rozběhla ke skupině. Dvacet metrů, deset, pět, rozhrnula křoví a vrhla se na prvního muže s kuší.
    Tětiva břinkla, jak kuše vystřelila do prázdna. Mihly se drápy, oranžová srst a zašustilo houští.
    "Seskupte se! Všichni v pohodě?!" ptal se Gamberin. Zbytečně. Pohlédl napravo a uviděl jak se jeden z Relkarových mužů kácí k zemi a z díry v krku se mu ozývá děsivé bublání.
    "Střílejte, jen co se něco pohne!"
    "Svist, Svist!"
    "Támhle něco je! Vidím to! Aghhh! Glub, blu!"
    Rezavý démon se zjevil uprostřed skupiny a ťal.
    "Swist, swist!"
    "Áááh! Kterej kretén!" držel se mladý Blek za stehno z něhož trčela šipka. V zápětí byl za ni vděčný, tam kde měl před chvílí hlavu proletěla tlapa s drápy.
    Gamberin se vzpamatoval jako první.
    "vezměte to do kleští! Je jenom jeden!" vytáhl mačetu a hned ji nastavil letícím drápům. Vykopl proti ciar a trefil. Kočka odletěla tři metry daleko, překulila se a postavila na všechny čtyři.
    "Ona s váma snad nakonec bude zábava. Rrrrr," zavrněla M'cka a vyskočila vzhůru. V mžiku se za ní zavřel les.
    "Tak a je to v prdeli, ta šla pro posily!" odplivl si Relkar.
    "Houby posily, potřebuje nabrat dech. Ty mrchy jsou strašně rychlý, ale spoléhají na překvapení a s tím je teď konec," natahoval Gamberin svoji kuši, pak vzal druhou od jednoho z mrtvých a natáhl ji taky, založil šípy a vzal do každé ruky jednu.
    "Pozor! Tám... Glog!" ozval se starý Blek. Větev z Henrym definitivně spadla na zem a o půl sekundy později se za ní poroučel i starý Blek.
    "Svist, Svist!" vystřelil Gamberin s obou kuší naráz.
    "Sakra vedle!" začal znovu natahovat.
    "Rychle, vemte ho někdo a padáme!" křičel Gamberin a příkladně zmizel v houští. Ostatní ho poslechli jenom napůl a tak Henry, přivázaný k větvi osiřel.
+++

   
    "Vstáváme, kolego. Rrrrr," skláněla se M'cka nad Henrym, a jemně ho fackovala. Po drápech nebylo na pacce ani památky.
    "Co!" posadil se Henry a očividně nevěděl čí je.
    "Vítejte v zemi Ciamar, agente Greengrassi. Rrrrr."
    "Představoval jsem si to přivítání trochu jinak," odplivl si Henry. Chvíli zjišťoval jestli všechno funguje a když se ujistil, že ano, opatrně vstal. Cítil se jako, kdyby týden ležel a nemohl se hnout. Svaly protestovaly, ale postupně zase získávali ztracenou funkčnost.
    Teprve teď si prohlédl svou novou spolupracovnici. Téměř dokonalé ženské tělo pokryté jemnou zrzavou srstí přecházelo ve velice zvláštně rostlé končetiny podobné lidským, avšak zcela jistě vyvinuté z jiného základu. Hlava pak připomínala ze všeho nejvíc lvici, ovšem se stejně zvláštně evolucí vyhlazenými rysy, co ale nechybělo byla hříva dlouhých vlasů přecházejích až do žluta a končících až u stehen. Co bylo nejpozoruhodnější, že M'cka byla oblečena jen do několika bronzových ozdob, jinak byla zcela nahá.
    Pak si Henry uvědomil, že ve společnostech, kde tělo zcela kryje srst vlastně oblečení nikdy nebylo potřeba.
    Ještě jednou ji přejel pohledem a zadumal, kdy naposledy viděl takovou kombinaci zvláštní přitažlivosti a zároveň cizosti. Možná Mab z ed-358-25 s dlouhými zelenými vlasy a šesti ňadry, ale ta byla přitažlivá zcela jiným způsobem. Mab byla ideálním objektem pro postelové hrátky. Z M'cky naopak vyzařovala divokost a nespoutanost.
    "Mysli taky na něco jiného!" poručil si Henry.
    "Nemáš tušení kdo to mohl být?"
    "Absolutně ne. Zřejmě jen skupina žoldáků. Poslední dobou se odvažují na naše úzení čím dál tím častěji. Proto jsem také protestovala proti tomu aby mi sem někoho posílali. Podle mě to co se tady děje nemá s agenturou co do činění a jen vystavují dalšího agenta nebezpečí. Rrrrr!"
    "No to teda díky. Víš, klidně jsem mohl místo svíjení se na zemi a pohupování se v poutech trávit tejden v pokoji s výřivkou a užívat si vybrané společnosti. Takže než mě odsuneš na vedlejší kolej tak věz, že když už jsem tady, tak hodlám něco dělat."
    "A co? Zase se schovat v Purpa Lapa? To byl geniální tah. Měla jsem co dělat abych se smíchy nezřítila se stromu. Rrrrr."
    "A jak jsem to měl asi vědět, co?"
    "Z těch materiálů co jsem o téhle dimenzi sepsala. Jenže to bych po pánovi asi chtěla moc. Rrrrrr."
"Ok, brzdi. Znova. Máme sakra spolupracovat ne?"
"Jinak řečeno, mám tady přerostlý dítě na hlídání. Rrrrr."

+++

    "Jak ještě dlouho?" ptal se už potřetí Henry.
    "Už moc ne. Dočkáš se. Rrrrr," stále odpovídala M'cka.
     Nutno konstatovat, že po dvou hodinách chůze nebyl vidět ani náznak po Tel-Cal-Arr, lesním městě. Pak se to najednou stalo. Jako kouzlem se za dalším křovím objevil cíp plachty a provazový můstek. Pak další plachta a ještě jedna a ...
"Jsme tu. Vítej v Tel-Cal-Arru, sídle králů," uvítala ho, když vešli po lávkách dostatečně vysoko, aby měl přehled. Mezi stromy se všemi směry rozbíhaly lana, kladky, můstky, ale hlavně plachty.Desetitisíce plachet tvořících dohromady velmi zvláštní mozaiku a zároveň hlavní město rasy ciar.

Příběh: 

kategorie: 

Komentáře

Obrázek uživatele Lmslaver

Po přečtení tohoto dílu, zůstává otevřeno spoustu otázek. Jaký je cíl Greengrassovi mise? Kdo jsou ti muži, kteří jej zajali? Na jakého zrádce ta banda čekala?

Je známo, že Henry Greengrass patří do protiteroristické sekce, takže jeho mise bude patrně souviset s nějakou teroristickou hrozbou. Já si zatím představuji, že muži číhající na Henryho jsou vetřelci v tomto světě a páchají genocidu na původním obyvatelstvu této dimenze - ciárů. Likvidace ciarů vetřelci z jiné dimenze je nepřirozený zásah a ohrožuje stabilitu T-pole. Proč lidské bandy likvidují ciáry? Může jít o kolonizaci nové dimenze, nebo jde o agresory pro které má vraždění ciárů specifický účel, například získání jisté ingredience z jejich těla, vysoko ceněné u mágů - usuzuji dle názvu Kladivo na čaroděje.
Ještě k otázce zrádce. Kdo by to měl být? Bandité čekali na místě, kde se vynořil z portálu Henry, takže se nabízí myšlenka, že je v agentuře zrádce a informátor protistrany. Bandité pak považují každého člověka, který se přikloní na stranu ciarů za zrádce.

Tohle si zatím představuji, jakým směrem by se mohl příběh odvíjet. Je jasné, že více se dovíme příště v sídle ciarů, takže se těším na další pokračování.
 

Obrázek uživatele petrsimi

To, že lidské bandy likvidují ciary tam nikde není (což ale neznamená že to není pravda :) )

Každý národ má takové politiky jaké si zaslouží -> Svůj svět si musíme zasloužit!

Obrázek uživatele Lmslaver

To byl jen takový múj pocit, co by se v tom světě mohlo odehrávat. V příštím díle se pravděpodobně Henry (a s ním i my čtenáři) dozví více o kultuře a životě ciarů a jaký jeho první úkol.

Obrázek uživatele Brmboš

Přiznávám, že mě taky uniká důvod, proč tam vlastně Henry je.

Zlí a nešikovní padouši jsou taková klasika. Že čekai na hlavního hrdinu a věděli o něm to už je taky takové bondovské klišé. Že hlavní hrdina neudělal první dojem zrovna nejlěpší, to už tak bývá, zvlášť u nás ješitných chlapů .

Ale velice dobře se to čte, děj má příjemný spád a celé je to zasazeno do zajímavého světa.
Takže čert vem klišé, jen čekám na další díl a trnu, aby vysvětlení mise bylo dobré a celé to dávalo logický celek.